Diagnostika ADHD – MKN Mezinárodní klasifikace nemocí – ICD-11: Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)

Podrobné srovnání diagnostických kritérií pro ADHD podle ICD-10 (MKN-10), ICD-11 (MKN-11) a DSM-5, včetně klíčových rozdílů. Přehled je rozdělen do tabulky a stručně vysvětlen.

✅ Srovnání diagnostických kritérií pro ADHD

🔍 Přehled hlavních symptomových oblastí

🧠 1. Nepozornost

• Nedostatek pozornosti na detaily
• Potíže s udržením pozornosti
• Zdá se, že neposlouchá
• Nepostupuje podle instrukcí
• Potíže s organizací
• Vyhýbání se úkolům, které vyžadují úsilí
• Ztrácení věcí
• Snadné rozptýlení
• Zapomínání v každodenních činnostech

✅ Všechny tři klasifikace obsahují tyto symptomy téměř identicky.

⚡ 2. Hyperaktivita a impulzivita

• Neposednost (vrtění, podupávání)
• Opouštění místa, kdy to není vhodné
• Pobíhání nebo lezení (u dospělých spíše vnitřní neklid)
• Hlučnost, neschopnost být potichu
• Mluvení bez přestání
• Vyhrkávání odpovědí
• Potíže s čekáním
• Přerušování ostatních

✅ DSM-5 a ICD-11 dávají více prostoru popisu dospělých forem ADHD – např. vnitřní neklid, přetížení při čtení, chronická zapomnětlivost.

⚠️ Rozdíly v přístupu

🧠 Co znamenají rozdíly v praxi?

• ICD-10 je v ČR právně závazný, ale zastaralý – méně respektuje dospělé formy ADHD a variabilitu symptomů.
• ICD-11 je flexibilnější, reflektuje ADHD jako životní neurovývojový profil, ne jen „dětskou poruchu“.
• DSM-5 je v klinické praxi oblíbený kvůli praktické použitelnosti a důrazu na funkční dopad.

---

ICD-11 – český překlad: 6A05 Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)

Kód: 6A05

Popis

Porucha pozornosti s hyperaktivitou je charakterizována přetrvávajícím vzorem (nejméně 6 měsíců) nepozornosti a/nebo hyperaktivity-impulzivity, která má přímý negativní dopad na akademické, pracovní nebo sociální fungování.

Existují důkazy o signifikantní nepozornosti a/nebo hyperaktivitě-impulzivních příznacích před dosažením věku 12 let, obvykle v raném až středním věku, ačkoli někteří jedinci se mohou poprvé dostat ke klinické pozornosti později.

Stupeň nepozornosti a hyperaktivity-impulzivity je mimo meze normálních variací očekávaných pro věk a úroveň intelektuálního fungování.

Nepozornost označuje značné potíže s udržením pozornosti k úkolům, které neposkytují vysokou úroveň stimulace nebo častých odměn, roztržitost a problémy s organizací.

Hyperaktivita označuje nadměrnou motorickou aktivitu a potíže se setrváním v klidu, nejvíce patrné ve strukturovaných situacích, které vyžadují sebekontrolu chování.

Impulzivita je tendence jednat v reakci na bezprostřední podněty, bez zvažování nebo zvažování rizik a důsledků.

Relativní rovnováha a specifické projevy nepozorných a hyperaktivně-impulzivních vlastností se u jednotlivců liší a mohou se v průběhu vývoje měnit.

Aby mohla být stanovena diagnóza, projevy nepozornosti a/nebo hyperaktivita-impulzivita musí být zřejmé v různých situacích nebo prostředích (např. doma, ve škole, v práci, s přáteli nebo příbuznými), ale pravděpodobně se budou lišit podle struktury a požadavků daného prostředí.

Symptomy nelze lépe vysvětlit jinou duševní poruchou, poruchou chování nebo neurovývojovou poruchou a nejsou způsobeny účinkem látky nebo léku.

Inkluze

porucha pozornosti s hyperaktivitou

syndrom deficitu pozornosti s hyperaktivitou

Výjimky z výše uvedených úrovní Skrýt vše ▲

Akutní stresová reakce (QE84)▶

Nekomplikované úmrtí (QE62)▶

Odpovídající podmínky

ADHD - [porucha pozornosti s hyperaktivitou]

Diagnostické požadavky

1. Základní (povinné) vlastnosti:

Přetrvávající vzorec (např. alespoň 6 měsíců) symptomů nepozornosti a/nebo kombinace symptomů hyperaktivity a impulzivity, která je mimo hranice normálních variací očekávaných pro věk a úroveň intelektuálního vývoje. Příznaky se liší podle chronologického věku a závažnosti poruchy.

2. Nepozornost

Několik příznaků nepozornosti, které jsou trvalé a dostatečně závažné, že mají přímý negativní dopad na akademické, pracovní nebo sociální fungování. Příznaky jsou obvykle z následujících skupin:

Potíže s udržením pozornosti k úkolům, které neposkytují vysokou úroveň stimulace nebo odměny nebo vyžadují trvalé duševní úsilí; nedostatek pozornosti k detailům; dělat chyby z nedbalosti ve školních nebo pracovních úkolech; nedokončení úkolů.

Snadno se nechá rozptýlit cizími podněty nebo myšlenkami, které nesouvisejí s daným úkolem; často se zdá, že neposlouchá, když se s ním mluví přímo; často se zdá, že sní nebo má mysl jinde.

Ztrácí věci; je zapomnětlivý při každodenních činnostech; má potíže se zapamatováním, aby dokončil nadcházející denní úkoly nebo činnosti; potíže s plánováním, řízením a organizací školní práce, úkolů a dalších činností.

Poznámka: Nepozornost nemusí být zřejmá, když se jedinec věnuje činnostem, které poskytují intenzivní stimulaci a časté odměny.

3. Hyperaktivita impulzivita

Několik příznaků hyperaktivity/impulzivity, které jsou trvalé a dostatečně závažné na to, aby měly přímý negativní dopad na akademické, pracovní nebo sociální fungování. Ty bývají nejvíce patrné ve strukturovaných situacích, které vyžadují sebekontrolu chování. Příznaky jsou obvykle z následujících skupin:

Nadměrná motorická aktivita; opustí sedadlo, když se očekává, že bude sedět klidně; často pobíhá; má potíže sedět bez vrtění (mladší děti); pocity fyzického neklidu, pocit nepohodlí z ticha nebo klidného sezení (dospívající a dospělí).

Potíže se tiše zapojit do činností; příliš mluví.

Vykřikuje odpovědi ve škole, komentáře v práci; potíže s čekáním až přijde na řadu v konverzaci, hrách nebo činnostech; přerušuje nebo zasahuje do konverzací nebo her ostatních.

Tendence jednat v reakci na bezprostřední podněty bez uvažování nebo zvažování rizik a důsledků (např. chování s možností fyzického zranění, impulzivní rozhodnutí, bezohledná jízda)

Důkazy o významné nepozornosti a/nebo symptomech hyperaktivity-impulzivity před dosažením věku 12 let, ačkoli někteří jedinci se mohou poprvé dostat ke klinické pozornosti později v dospívání nebo jako dospělí, často když požadavky převyšují schopnost jedince kompenzovat omezení.

Projevy nepozornosti a/nebo hyperaktivita-impulzivita musí být patrné v různých situacích nebo prostředích (např. doma, ve škole, v práci, s přáteli nebo příbuznými), ale pravděpodobně se budou lišit podle struktury a požadavků daného prostředí.

Symptomy nelze lépe vysvětlit jinou duševní poruchou (např. úzkostnou poruchou nebo poruchou související se strachem, neurokognitivní poruchou, jako je delirium).

Symptomy nejsou způsobeny účinky látky (např. kokainu) nebo léků (např. bronchodilatancií, léků na náhradu štítné žlázy) na centrální nervový systém, včetně abstinenčních účinků, a nejsou způsobeny onemocněním nervového systému.

4. Specifikátory pro popis hlavních charakteristik klinického obrazu:

Charakteristiky současného klinického obrazu by měly být popsány pomocí jednoho z následujících specifikátorů, které mají pomoci při zaznamenání hlavního důvodu aktuálního doporučení nebo služeb. Převaha symptomů se týká přítomnosti několika symptomů buď nepozorné, nebo hyperaktivní/impulzivní povahy s malým počtem nebo žádnými symptomy druhého typu.

6A05.0 Porucha pozornosti s hyperaktivitou, převážně nepozorná prezentace

Všechny diagnostické požadavky na poruchu pozornosti s hyperaktivitou jsou splněny a převládají příznaky nepozornosti.

6A05.1 Porucha pozornosti s hyperaktivitou, převážně hyperaktivně-impulzivní projev

Všechny diagnostické požadavky na poruchu pozornosti s hyperaktivitou jsou splněny a převládají příznaky hyperaktivity-impulzivity.

6A05.2 Porucha pozornosti s hyperaktivitou, kombinovaná prezentace

Všechny diagnostické požadavky na poruchu pozornosti s hyperaktivitou jsou splněny a jak hyperaktivně-impulzivní, tak nepozorné symptomy jsou klinicky významnými aspekty současného klinického obrazu, přičemž ani jeden z nich jasně nepřevládá.

6A05.Y Porucha pozornosti s hyperaktivitou, jiná specifikovaná prezentace

6A05.Z Porucha pozornosti s hyperaktivitou, prezentace nespecifikována

5. Další klinické vlastnosti:

Porucha pozornosti s hyperaktivitou se obvykle projevuje v raném nebo středním dětství. V mnoha případech symptomy hyperaktivity převažují v předškolním věku a s věkem se snižují, takže po adolescenci již nejsou výrazné nebo mohou být místo toho hlášeny jako pocity fyzického neklidu.

Problémy s pozorností mohou být častěji pozorovány počínaje pozdějším dětstvím, zejména ve škole a u dospělých v pracovním prostředí.

Projevy a závažnost poruchy pozornosti s hyperaktivitou se často liší podle charakteristik a nároků prostředí. Symptomy a chování by měly být hodnoceny v různých typech prostředí jako součást klinického hodnocení.

Pokud jsou k dispozici, měly by být získány zprávy od učitelů a rodičů pro stanovení diagnózy u dětí a dospívajících. U dospělých může zpráva významné další osoby, člena rodiny nebo spolupracovníka poskytnout důležité dodatečné informace.

Někteří jedinci s poruchou pozornosti a hyperaktivitou se mohou poprvé dostavit k lékařům v dospělosti. Při stanovení diagnózy poruchy pozornosti s hyperaktivitou u dospělých je důležitým potvrzujícím znakem anamnéza nepozornosti, hyperaktivity nebo impulzivity před dosažením věku 12 let, kterou lze nejlépe zjistit ze školních nebo místních záznamů nebo od informátorů, kteří daného jedince znali v dětství. Při absenci takových potvrzujících informací by měla být diagnóza poruchy pozornosti s hyperaktivitou u starších adolescentů a dospělých prováděna opatrně.

U podskupiny jedinců s poruchou pozornosti s hyperaktivitou, zejména u dětí, se může vyskytnout výhradně nepozorný projev. Neexistuje žádná hyperaktivita a prezentace je charakterizována denním sněním, blouděním mysli a nedostatkem soustředění. Tyto děti jsou někdy označovány jako děti vykazující omezující nepozorný vzorec symptomů nebo pomalé kognitivní tempo.

U podskupiny jedinců s poruchou pozornosti a hyperaktivitou je kombinovaná prezentace, těžká nepozornost a hyperaktivita-impulzivita trvale přítomna ve většině situací, se kterými se jedinec setká, a jsou také doloženy vlastními pozorováními lékaře. Tento vzorec je často označován jako hyperkinetická porucha a je považován za závažnější formu poruchy.

Příznaky poruchy pozornosti a hyperaktivity často výrazně omezují studijní výsledky. Dospělí s poruchou pozornosti a hyperaktivitou mají často problém udržet náročnou práci a mohou být neúměrně podzaměstnaní nebo nezaměstnaní. Porucha pozornosti s hyperaktivitou může také narušit mezilidské vztahy po celý život, včetně vztahů s rodinnými příslušníky, vrstevníky a romantickými partnery. Jedinci s poruchou pozornosti a hyperaktivitou mají často větší potíže s regulací svého chování v kontextu skupiny než v situacích jeden na jednoho.

Porucha pozornosti s hyperaktivitou se často vyskytuje společně s dalšími neurovývojovými poruchami, včetně vývojových poruch řeči nebo jazyka a primárních tiků nebo tikových poruch, které jsou klasifikovány v kapitole o nemocech nervového systému, ale jsou uvedeny v křížovém seznamu pod neurovývojovými poruchami.

Porucha pozornosti s hyperaktivitou je spojena se zvýšeným rizikem obsedantně-kompulzivní poruchy a se zvýšeným výskytem epilepsie.

Emocionální dysregulace, nízká frustrační tolerance a jemná neobratnost a další drobné („měkké“) neurologické abnormality ve senzorické a motorické výkonnosti bez jakékoli identifikovatelné mozkové patologie jsou také běžné u poruchy pozornosti s hyperaktivitou.

Porucha pozornosti s hyperaktivitou je spojena se zvýšeným rizikem fyzických zdravotních problémů včetně nehod.

Akutní nástup hyperaktivního chování u dítěte nebo adolescenta školního věku by měl zvýšit možnost, že symptomy jsou lépe vysvětleny jinou duševní poruchou nebo zdravotním stavem. Například náhlý nástup hyperaktivity v dospívání nebo v dospělosti může indikovat vznikající primární psychotickou nebo bipolární poruchu.

Ačkoli porucha pozornosti s hyperaktivitou má tendenci se vyskytovat v rodinách s prokázanou vysokou dědičností, převládající vzorec příznaků u poruchy pozornosti s hyperaktivitou u daného jedince se často v průběhu času mění a nelze jej předvídat na základě převládajících příznaků ostatních členů rodiny.

6. Hranice s normalitou (práh):

Příznaky nepozornosti, hyperaktivity a impulzivity jsou přítomny u mnoha dětí, dospívajících a dospělých, zejména v určitých vývojových obdobích (např. rané dětství). Diagnóza poruchy pozornosti s hyperaktivitou vyžaduje, aby tyto symptomy byly trvalé v průběhu času, všudypřítomné napříč situacemi, výrazně neodpovídající vývojové úrovni a měly přímý negativní dopad na akademické, pracovní nebo sociální fungování.

7. Projevy v průběhu života:

Téměř polovina všech dětí s diagnostikovanou poruchou pozornosti a hyperaktivitou bude nadále vykazovat příznaky až do dospívání.

K prediktorům setrvání do adolescence a dospělosti patří: souběžný nástup v dětství mentální poruchy, poruchy chování nebo neurovývojové poruchy, nižší intelektuální funkce, horší sociální fungování a problémy s chováním.

Příznaky poruchy pozornosti a hyperaktivity mají tendenci zůstat stabilní během dospívání, přičemž přibližně jedna třetina jedinců diagnostikovaných v dětství nadále trpí poruchou v dospělosti.

Přestože se příznaky hyperaktivity během dospívání a dospělosti stávají méně zjevnými, jednotlivci mohou stále pociťovat potíže s nepozorností, impulzivitou a neklidem.

8. Vývojové prezentace:

Adolescenti a dospělí mohou vyhledat klinické služby po dosažení věku 12 let až poté, co se symptomy stanou více omezujícími se zvyšujícími se sociálními, emocionálními a akademickými požadavky nebo v kontextu vyvíjejících se souběžně se vyskytujících duševních poruch, poruch chování nebo neurovývojových poruch, které vedou k exacerbaci příznaků poruchy pozornosti a hyperaktivity.

9. Funkce související s kulturou:

Symptomy poruchy pozornosti s hyperaktivitou konzistentně spadají do dvou samostatných dimenzí napříč kulturami: nepozornost a hyperaktivita/impulzivita. Kultura však může ovlivnit přijatelnost symptomů i to, jak na ně pečovatelé reagují.

Hodnocení hyperaktivity by mělo brát v úvahu kulturní normy věku a chování přiměřeného pohlaví. Například v některých zemích může být hyperaktivní chování vnímáno jako známka síly u chlapce (např. „vařící krev“), zatímco u dívky je vnímáno velmi negativně.

Příznaky nepozornosti nebo hyperaktivity/impulzivity se mohou objevit v reakci na vystavení se traumatickým událostem a reakcím zármutku během dětství, zejména u vysoce zranitelných a znevýhodněných populací, včetně postkonfliktních oblastí. V těchto podmínkách by lékaři měli zvážit, zda je diagnóza poruchy pozornosti s hyperaktivitou oprávněná.

10. Funkce související s pohlavím (genderem):

Porucha pozornosti s hyperaktivitou je častější u mužů.

Ženy častěji vykazují příznaky nepozornosti, zatímco muži častěji vykazují příznaky hyperaktivity a impulzivity, zejména v mladším věku.

11. Hranice s jinými poruchami a stavy (diferenciální diagnostika):

Hranice s poruchami intelektového vývoje: Současný výskyt poruchy pozornosti s hyperaktivitou a poruch intelektového vývoje je běžný a obě diagnózy mohou být přiřazeny, pokud je to opodstatněné. Příznaky nepozornosti a hyperaktivity (např. neklid) jsou však běžné u dětí bez poruchy pozornosti s hyperaktivitou, které jsou umístěny v akademickém prostředí, které neodpovídá jejich intelektuálním schopnostem. Diagnóza poruchy pozornosti s hyperaktivitou u jedinců s poruchami intelektuálního vývoje vyžaduje, aby symptomy poruchy pozornosti s hyperaktivitou byly nepřiměřené úrovni intelektuálního fungování jednotlivce.

Hranice s poruchou autistického spektra: Specifické abnormality v pozornosti (např. přílišné soustředění nebo snadné rozptýlení), impulzivita a fyzická hyperaktivita jsou často pozorovány u jedinců s poruchou autistického spektra a někdy mohou dominovat klinickému obrazu. Na rozdíl od jedinců s poruchou autistického spektra nevykazují osoby s poruchou pozornosti a hyperaktivitou přetrvávající deficity v navazování a udržování sociální komunikace a recipročních sociálních interakcí nebo přetrvávající omezené, opakující se a nepružné vzorce chování, zájmů nebo činností, které jsou definujícími rysy poruchy autistického spektra. Společný výskyt těchto poruch je však běžný.

Hranice s vývojovou poruchou učení: Jedinci s vývojovou poruchou učení bez poruchy pozornosti a hyperaktivity mohou vykazovat příznaky nepozornosti a hyperaktivity, když jsou požádáni, aby se zaměřili na konkrétní akademické aktivity, které odpovídají oblasti jejich obtížnosti (tj. čtení, matematika nebo psaní). Pokud se potíže s udržením pozornosti na akademické úkoly nebo s vhodnou modulací úrovně aktivity objeví pouze v reakci na tyto úkoly a existují důkazy o omezeních v získávání akademických dovedností v konkrétní odpovídající oblasti, měla by být stanovena diagnóza vývojové poruchy učení a nikoli poruchy pozornosti s hyperaktivitou.

Hranice s vývojovou poruchou motorické koordinace: Současný výskyt poruchy pozornosti s hyperaktivitou a vývojové poruchy motorické koordinace je běžný a obě diagnózy mohou být přiřazeny, pokud je to opodstatněné. Nicméně zjevná neobratnost u některých jedinců s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (např. narážení do překážek, převracení věcí), která je způsobena roztěkaností a impulzivitou, by neměla být diagnostikována jako vývojová porucha motorické koordinace.

Hranice s poruchami nálady a úzkostí nebo poruchami souvisejícími se strachem: Porucha pozornosti s hyperaktivitou se může vyskytovat společně s poruchami nálady a úzkostí nebo poruchami souvisejícími se strachem, ale nepozornost, hyperaktivita a impulzivita mohou být také rysy těchto poruch u jedinců bez poruchy pozornosti s hyperaktivitou. Například příznaky, jako je neklid, stimulace a zhoršená koncentrace, mohou být rysy depresivní epizody a neměly by být považovány za součást diagnózy poruchy pozornosti s hyperaktivitou, pokud nejsou přítomny od dětství a přetrvávají i po vyřešení depresivní epizody. Typickými rysy manických a hypomanických epizod jsou nepozornost, impulzivita a hyperaktivita. Současně může být labilita nálady a podrážděnost přidruženými rysy poruchy pozornosti s hyperaktivitou. Pozdní nástup v pubertě nebo v dospělosti, epizoda a intenzita elevace nálad charakteristické pro bipolární poruchy jsou rysy, které pomáhají odlišit se od poruchy pozornosti s hyperaktivitou. Otřesy, neklid a napětí v kontextu úzkosti nebo poruch souvisejících se strachem mohou připomínat hyperaktivitu. Kromě toho mohou být úzkostné zaujetí nebo reakce na podněty vyvolávající úzkost u jedinců s úzkostnými poruchami nebo poruchami souvisejícími se strachem spojeny s potížemi se soustředěním. Abyste se kvalifikovali pro diagnózu poruchy pozornosti a hyperaktivity v přítomnosti poruchy nálady nebo úzkosti nebo poruchy související se strachem, nepozornost a/nebo hyperaktivita by neměla být spojena výlučně s epizodami nálady, neměla by být přisuzována pouze úzkostným zaujatostem nebo by se neměla vyskytovat specificky v reakci na situace vyvolávající úzkost.

Hranice s intermitentní výbušnou poruchou: Porucha pozornosti s hyperaktivitou a intermitentní výbušná porucha jsou charakterizovány impulzivním chováním. Intermitentní výbušná porucha je však specificky charakterizována přerušovanými závažnými impulzivními výbuchy nebo agresí spíše než pokračující generalizovanou behaviorální impulzivitou, kterou lze pozorovat u poruchy pozornosti s hyperaktivitou.

Hranice s poruchou opozičního vzdoru: Jedinci s poruchou pozornosti a hyperaktivitou mají často potíže s dodržováním pokynů, dodržováním pravidel a vycházením s ostatními, ale tyto potíže jsou primárně způsobeny příznaky nepozornosti a/nebo hyperaktivitou-impulzivitou (např. neschopnost dodržovat dlouhé a komplikované pokyny, potíže zůstat sedět nebo zůstat při úkolu). Naproti tomu noncompliance (nezapadnutí, nedodržování pravidel) u jedinců s poruchou opozičního vzdoru je charakterizována záměrným vzdorem nebo neposlušností, nikoli problémy s nepozorností nebo s ovládáním behaviorálních impulzů nebo inhibicí nevhodného chování. Společný výskyt těchto poruch je však běžný.

Hranice s dyssociální poruchou chování: U dospívajících a dospělých s poruchou pozornosti a hyperaktivitou může některé chování, které je projevem impulzivity, jako je uchopování předmětů, bezohledná jízda nebo impulzivní rozhodování, jako je náhlé opuštění zaměstnání nebo vztahů, přivést jednotlivce do konfliktu s jinými lidmi a se zákonem. Naproti tomu jedinci s dyssociální poruchou chování obvykle postrádají příznaky nepozornosti a hyperaktivity a vykazují opakující se a přetrvávající vzorec chování, ve kterém jsou porušována základní práva ostatních nebo hlavní společenské normy, pravidla nebo zákony přiměřené věku. Společný výskyt těchto poruch je však běžný.

Hranice s poruchou osobnosti: Jedinci s poruchou pozornosti a hyperaktivitou mají často problémy s psychosociálním fungováním a mezilidskými vztahy, včetně regulace emocí a negativní emocionality. Pokud porucha pozornosti s hyperaktivitou přetrvává do dospívání a dospělosti, může být obtížné odlišit ji od poruchy osobnosti s výraznými osobnostními rysy disinhibice, která zahrnuje nezodpovědnost, impulzivitu, roztěkanost a lehkomyslnost, a negativní emocionalitu, která se týká obvyklé tendence projevovat širokou škálu stresujících emocí, včetně úzkosti a citlivosti na negativní agresivitu, vznětlivost, dráždivost. Užitečnost přiřazení další diagnózy poruchy osobnosti v situacích, kdy je stanovena diagnóza poruchy pozornosti a hyperaktivity, závisí na konkrétní klinické situaci.

Hranice s poruchami způsobenými užíváním návykových látek a účinky určitých předepsaných léků: Zneužívání alkoholu, nikotinu, konopí a stimulantů je běžné u jedinců s poruchou pozornosti s hyperaktivitou, zejména u dospívajících a dospělých. Účinky těchto látek však mohou také napodobovat příznaky poruchy pozornosti s hyperaktivitou u jedinců bez diagnózy. Příznaky nepozornosti, hyperaktivity nebo impulzivity jsou také spojeny s účinky určitých předepsaných léků (např. antikonvulziv, jako je karbamazepin a valproát, antipsychotik, jako je risperidon, a somatických léčeb, jako jsou bronchodilatátory a léky na náhradu štítné žlázy). Časové pořadí nástupu a přetrvávání nepozornosti, hyperaktivity a impulzivity při absenci intoxikace nebo pokračujícího užívání léků jsou důležité pro rozlišení mezi poruchou pozornosti s hyperaktivitou a poruchami způsobenými užíváním návykových látek nebo účinky předepsaných léků. Přehled současných léků a informátoři, kteří znali jednotlivce předtím, než začali užívat dané látky nebo léky, jsou pro toto rozlišení zásadní.

Hranice se symptomy pozornosti v důsledku jiných zdravotních stavů: Procesy pozornosti může ovlivnit řada dalších zdravotních stavů (např. hypoglykémie, hypertyreóza nebo hypotyreóza, vystavení toxinům, poruchy spánku a bdění), což má za následek dočasné nebo přetrvávající příznaky, které se podobají nebo interagují s příznaky poruchy pozornosti s hyperaktivitou. Jako základ pro vhodnou léčbu je v takových případech důležité vyhodnotit, zda jsou symptomy sekundární ke zdravotnímu stavu, nebo spíše svědčí pro komorbidní poruchu pozornosti a hyperaktivitu.

6A05.0 Porucha pozornosti s hyperaktivitou, převážně nepozorná prezentace

Identifikátor URI nadace: http://id.who.int/icd/entity/294762853

Kód: 6A05.0

Popis

Všechny definiční požadavky na poruchu pozornosti s hyperaktivitou jsou splněny a v klinickém obrazu převládají symptomy nepozornosti. Nepozornost označuje značné potíže s udržením pozornosti k úkolům, které neposkytují vysokou úroveň stimulace nebo častých odměn, roztržitost a problémy s organizací. Mohou být přítomny i některé hyperaktivně-impulzivní symptomy, které však nejsou klinicky významné ve vztahu k symptomům nepozornosti.

Výjimky z výše uvedených úrovní Skrýt vše ▲

Akutní stresová reakce (QE84)▶

Nekomplikované úmrtí (QE62)▶

Všechny Podmínky indexu Skrýt vše ▲

Porucha pozornosti s hyperaktivitou, převážně nepozorná prezentace

Postkoordinace?

Jiná postkoordinace? (v případě potřeby použijte doplňkový kód.)

Diagnostické požadavky

Všechny diagnostické požadavky na poruchu pozornosti s hyperaktivitou jsou splněny a převládají příznaky nepozornosti.

6A05.1 Porucha pozornosti s hyperaktivitou, převážně hyperaktivně-impulzivní projev

Identifikátor URI nadace: http://id.who.int/icd/entity/209556851

Kód: 6A05.1

Popis

Všechny definiční požadavky na poruchu pozornosti s hyperaktivitou jsou splněny a v klinickém obrazu převládají hyperaktivně-impulzivní symptomy. Hyperaktivita označuje nadměrnou motorickou aktivitu a potíže se setrváním v klidu, nejvíce patrné ve strukturovaných situacích, které vyžadují sebekontrolu chování. Impulzivita je tendence jednat v reakci na bezprostřední podněty, bez zvažování nebo zvažování rizik a důsledků. Mohou být přítomny i některé symptomy nepozornosti, ale ty nejsou klinicky významné ve vztahu k hyperaktivně-impulzivním symptomům.

Výjimky z výše uvedených úrovní Skrýt vše ▲

Akutní stresová reakce (QE84)▶

Nekomplikované úmrtí (QE62)▶

Všechny Podmínky indexu Skrýt vše ▲

Porucha pozornosti s hyperaktivitou, převážně hyperaktivně-impulzivní prezentace

Postkoordinace?

Jiná postkoordinace? (v případě potřeby použijte doplňkový kód.)

Diagnostické požadavky

Všechny diagnostické požadavky na poruchu pozornosti s hyperaktivitou jsou splněny a převládají příznaky hyperaktivity-impulzivity.

6A05.2 Porucha pozornosti s hyperaktivitou, kombinovaná prezentace

Identifikátor URI nadace: http://id.who.int/icd/entity/542202013

Kód: 6A05.2

Popis

Všechny definiční požadavky na poruchu pozornosti s hyperaktivitou jsou splněny. Jak nepozorné, tak hyperaktivně-impulzivní symptomy jsou klinicky významné, přičemž žádný z nich v klinickém obrazu nepřevládá. Nepozornost označuje značné potíže s udržením pozornosti k úkolům, které neposkytují vysokou úroveň stimulace nebo častých odměn, roztržitost a problémy s organizací. Hyperaktivita označuje nadměrnou motorickou aktivitu a potíže se setrváním v klidu, nejvíce patrné ve strukturovaných situacích, které vyžadují sebekontrolu chování. Impulzivita je tendence jednat v reakci na bezprostřední podněty, bez zvažování nebo zvažování rizik a důsledků.

Výjimky z výše uvedených úrovní Skrýt vše ▲

Akutní stresová reakce (QE84)▶

Nekomplikované úmrtí (QE62)▶

Všechny Podmínky indexu Skrýt vše ▲

Porucha pozornosti s hyperaktivitou, kombinovaná prezentace

Postkoordinace?

Jiná postkoordinace? (v případě potřeby použijte doplňkový kód.)

Diagnostické požadavky

Všechny diagnostické požadavky na poruchu pozornosti s hyperaktivitou jsou splněny a jak hyperaktivně-impulzivní, tak nepozorné symptomy jsou klinicky významnými aspekty současného klinického obrazu, přičemž ani jeden z nich jasně nepřevládá.

6A05.Y Porucha pozornosti s hyperaktivitou, jiná specifikovaná prezentace

Kód: 6A05.Y

Výjimky z výše uvedených úrovní Skrýt vše ▲

Akutní stresová reakce (QE84)▶

Nekomplikované úmrtí (QE62)▶

Všechny Podmínky indexu Skrýt vše ▲

Porucha pozornosti s hyperaktivitou, jiná specifikovaná prezentace

Postkoordinace?

Jiná postkoordinace? (v případě potřeby použijte doplňkový kód.)

6A05.Z Porucha pozornosti s hyperaktivitou, prezentace nespecifikována

Kód: 6A05.Z

Výjimky z výše uvedených úrovní Skrýt vše ▲

Akutní stresová reakce (QE84)▶

Nekomplikované úmrtí (QE62)▶

Všechny Podmínky indexu Skrýt vše ▲

Porucha pozornosti s hyperaktivitou, prezentace nespecifikována

Porucha pozornosti s hyperaktivitou▶

narušení aktivity a pozornosti

porucha aktivity a pozornosti

ADHD - [porucha pozornosti s hyperaktivitou]

hyperkinetické poruchy

porucha aktivity a pozornosti s hyperkinezí

syndrom deficitu pozornosti s hyperaktivitou

porucha pozornosti s hyperaktivitou

Postkoordinace?

Jiná postkoordinace? (v případě potřeby použijte doplňkový kód.)

---

ICD-116 – anglický originál: A05 Attention deficit hyperactivity disorder

https://icd.who.int/browse/2025-01/mms/en#821852937

Foundation URI: http://id.who.int/icd/entity/821852937

Code: 6A05

Description

Attention deficit hyperactivity disorder is characterised by a persistent pattern (at least 6 months) of inattention and/or hyperactivity-impulsivity that has a direct negative impact on academic, occupational, or social functioning. There is evidence of significant inattention and/or hyperactivity-impulsivity symptoms prior to age 12, typically by early to mid-childhood, though some individuals may first come to clinical attention later. The degree of inattention and hyperactivity-impulsivity is outside the limits of normal variation expected for age and level of intellectual functioning. Inattention refers to significant difficulty in sustaining attention to tasks that do not provide a high level of stimulation or frequent rewards, distractibility and problems with organisation. Hyperactivity refers to excessive motor activity and difficulties with remaining still, most evident in structured situations that require behavioural self-control. Impulsivity is a tendency to act in response to immediate stimuli, without deliberation or consideration of the risks and consequences. The relative balance and the specific manifestations of inattentive and hyperactive-impulsive characteristics varies across individuals and may change over the course of development. In order for a diagnosis to be made, manifestations of inattention and/or hyperactivity-impulsivity must be evident across multiple situations or settings (e.g., home, school, work, with friends or relatives), but are likely to vary according to the structure and demands of the setting. Symptoms are not better accounted for by another mental, behavioural, or neurodevelopmental disorder and are not due to the effect of a substance or medication.

Inclusions

attention deficit disorder with hyperactivity

attention deficit syndrome with hyperactivity

Exclusions from above levelsHide all ▲

Acute stress reaction(QE84)▶

Uncomplicated bereavement(QE62)▶

Matching Terms

ADHD - [attention deficit hyperactivity disorder]

Diagnostic Requirements

1. Essential (Required) Features:

A persistent pattern (e.g., at least 6 months) of inattention symptoms and/or a combination of hyperactivity and impulsivity symptoms that is outside the limits of normal variation expected for age and level of intellectual development. Symptoms vary according to chronological age and disorder severity.

2. Inattention

Several symptoms of inattention that are persistent, and sufficiently severe that they have a direct negative impact on academic, occupational, or social functioning. Symptoms are typically from the following clusters:

Difficulty sustaining attention to tasks that do not provide a high level of stimulation or reward or require sustained mental effort; lacking attention to detail; making careless mistakes in school or work assignments; not completing tasks.

Easily distracted by extraneous stimuli or thoughts not related to the task at hand; often does not seem to listen when spoken to directly; frequently appears to be daydreaming or to have mind elsewhere.

Loses things; is forgetful in daily activities; has difficulty remembering to complete upcoming daily tasks or activities; difficulty planning, managing and organizing schoolwork, tasks and other activities.

Note: Inattention may not be evident when the individual is engaged in activities that provide intense stimulation and frequent rewards.

3. Hyperactivity impulsivity

Several symptoms of hyperactivity/impulsivity that are persistent, and sufficiently severe that they have a direct negative impact on academic, occupational, or social functioning. These tend to be most evident in structured situations that require behavioural self-control. Symptoms are typically from the following clusters:

Excessive motor activity; leaves seat when expected to sit still; often runs about; has difficulty sitting still without fidgeting (younger children); feelings of physical restlessness, a sense of discomfort with being quiet or sitting still (adolescents and adults).

Difficulty engaging in activities quietly; talks too much.

Blurts out answers in school, comments at work; difficulty waiting turn in conversation, games, or activities; interrupts or intrudes on others conversations or games.

A tendency to act in response to immediate stimuli without deliberation or consideration of risks and consequences (e.g., engaging in behaviours with potential for physical injury; impulsive decisions; reckless driving)

Evidence of significant inattention and/or hyperactivity-impulsivity symptoms prior to age 12, though some individuals may first come to clinical attention later in adolescence or as adults, often when demands exceed the individual’s capacity to compensate for limitations.

Manifestations of inattention and/or hyperactivity-impulsivity must be evident across multiple situations or settings (e.g., home, school, work, with friends or relatives), but are likely to vary according to the structure and demands of the setting.

Symptoms are not better accounted for by another mental disorder (e.g., an Anxiety or Fear-Related Disorder, a Neurocognitive Disorder such as Delirium).

Symptoms are not due to the effects of a substance (e.g., cocaine) or medication (e.g., bronchodilators, thyroid replacement medication) on the central nervous system, including and withdrawal effects, and are not due to a Disease of the Nervous System.

4. Specifiers to describe predominant characteristics of clinical presentation:

The characteristics of the current clinical presentation should be described using one of the following specifiers, which are meant to assist in recording the main reason for the current referral or services. Predominance of symptoms refers to the presence of several symptoms of either an inattentive or hyperactive/impulsive nature with few or no symptoms of the other type.

6A05.0 Attention Deficit Hyperactivity Disorder, predominantly inattentive presentation

All diagnostic requirements for Attention Deficit Hyperactivity Disorder are met and inattentive symptoms predominate.

6A05.1 Attention Deficit Hyperactivity Disorder, predominantly hyperactive-impulsive presentation

All diagnostic requirements for Attention Deficit Hyperactivity Disorder are met and symptoms of hyperactivity-impulsivity predominate.

6A05.2 Attention Deficit Hyperactivity Disorder, combined presentation

All diagnostic requirements for Attention Deficit Hyperactivity Disorder are met and both hyperactive-impulsive and inattentive symptoms are clinically significant aspects of the current clinical presentation, with neither clearly predominating.

6A05.Y Attention Deficit Hyperactivity Disorder, other specified presentation

6A05.Z Attention Deficit Hyperactivity Disorder, presentation unspecified

5. Additional Clinical Features:

Attention Deficit Hyperactivity Disorder usually manifests in early or middle childhood. In many cases, hyperactivity symptoms predominate in preschool and decrease with age such that they are no longer prominent beyond adolescence or may instead be reported as feelings of physical restlessness. Attentional problems may be more commonly observed beginning in later childhood, especially in school and in adults in occupational settings.

The manifestations and severity of Attention Deficit Hyperactivity Disorder often vary according to the characteristics and demands of the environment. Symptoms and behaviours should be evaluated across multiple types of environments as a part of clinical assessment.

Where available, teacher and parent reports should be obtained to establish the diagnosis in children and adolescents. In adults, the report of a significant other, family member, or co-worker can provide important additional information.

Some individuals with Attention Deficit Hyperactivity Disorder may first present for services in adulthood. When making the diagnosis of Attention Deficit Hyperactivity Disorder in adults, a history of inattention, hyperactivity, or impulsivity before age 12 is an important corroborating feature that can be best established from school or local records, or from informants who knew the individual during childhood. In the absence of such corroborating information, a diagnosis of Attention Deficit Hyperactivity Disorder in older adolescents and adults should be made with caution.

In a subset of individuals with Attention Deficit Hyperactivity Disorder, especially in children, an exclusively inattentive presentation may occur. There is no hyperactivity and the presentation is characterized by daydreaming, mind-wandering, and a lack of focus. These children are sometimes referred to as exhibiting a restrictive inattentive pattern of symptoms or sluggish cognitive tempo.

In a subset of individuals with Attention Deficit Hyperactivity Disorder, combined presentation, severe inattentiveness and hyperactivity-impulsivity are both consistently present in most of the situations that an individual encounters, and are also evidenced by the clinician’s own observations. This pattern is often referred to as hyperkinetic disorder and is considered a more severe form of the disorder.

Attention Deficit Hyperactivity Disorder symptoms often significantly limit academic achievement. Adults with Attention Deficit Hyperactivity Disorder often find it difficult to hold down a demanding job and may be disproportionately underemployed or unemployed. Attention Deficit Hyperactivity Disorder can also strain interpersonal relationships across the life span including those with family members, peers, and romantic partners. Individuals with Attention Deficit Hyperactivity Disorder often have greater difficulty regulating their behaviour in the context of groups than in one-on-one situations.

Attention Deficit Hyperactivity Disorder often co-occurs with other Neurodevelopmental Disorders, including Developmental Speech or Language Disorders, and Primary Tics or Tic Disorders, which are classified in the Chapter on Diseases of the Nervous System but cross-listed under Neurodevelopment Disorders. Attention Deficit Hyperactivity Disorder is associated with an increased risk of Obsessive-Compulsive Disorder and with elevated rates of epilepsy. Emotional dysregulation, low frustration tolerance, and subtle clumsiness and other minor (‘soft’) neurological abnormalities in sensory and motor performance in the absence of any identifiable brain pathology are also common in Attention Deficit Hyperactivity Disorder.

Attention Deficit Hyperactivity Disorder is associated with an increased risk for physical health problems including accidents.

Acute onset of hyperactive behaviour in a school-age child or adolescent should raise the possibility that symptoms are better accounted for by another mental disorder or by a medical condition. For example, abrupt onset of hyperactivity in adolescence or adulthood may indicate an emergent Primary Psychotic or Bipolar Disorder.

Although Attention Deficit Hyperactivity Disorder tends to run in families with evidence of high heritability, the predominant symptom pattern in Attention Deficit Hyperactivity Disorder in a given individual often changes over time and cannot be predicted based on the predominant symptoms of other family members.

6. Boundary with Normality (Threshold):

Inattention, hyperactivity and impulsivity symptoms are present in many children, adolescents and adults, especially during certain developmental periods (e.g., early childhood). The diagnosis of Attention Deficit Hyperactivity Disorder requires that these symptoms be persistent across time, pervasive across situations, significantly out of keeping with developmental level, and have a direct negative impact on academic, occupational, or social functioning.

7. Course Features:

Nearly half of all children diagnosed with Attention Deficit Hyperactivity Disorder will continue to exhibit symptoms into adolescence. Predictors of persistence into adolescence and adulthood include: co-occurring childhood onset Mental, Behavioural or Neurodevelopmental Disorders, lower intellectual functioning, poorer social functioning, and behavioural problems.

Attention Deficit Hyperactivity Disorder symptoms tend to remain stable throughout adolescence with approximately one third of individuals diagnosed in childhood continuing to experience impairment in adulthood.

Although symptoms of hyperactivity become less overt during adolescence and adulthood, individuals may still experience difficulties with inattention, impulsivity, and restlessness.

8. Developmental Presentations:

Adolescents and adults may only seek clinical services after age 12 once symptoms become more limiting with increasing social, emotional, and academic demands or in the context of an evolving co-occurring Mental, Behavioural, or Neurodevelopmental Disorders that results in an exacerbation of Attention Deficit Hyperactivity Disorder symptoms.

9. Culture-Related Features:

The symptoms of Attention Deficit Hyperactivity Disorder consistently fall into two separate dimensions across cultures: inattention and hyperactivity/impulsivity. However, culture can influence acceptability of symptoms as well as how caregivers respond to them.

The assessment of hyperactivity should take into account cultural norms of age and gender-appropriate behaviour. For example, in some countries hyperactive behaviour may be seen as a sign of strength in a boy (e.g., ‘boiling blood’) while being perceived very negatively in a girl.

Symptoms of inattention or hyperactivity/impulsivity may occur in response to exposure to traumatic events and grief reactions during childhood particularly in highly vulnerable and disadvantaged populations, including in post-conflict areas. In these settings, clinicians should consider whether the diagnosis of Attention Deficit Hyperactivity Disorder is warranted.

10. Sex- and/or Gender-Related Features:

Attention Deficit Hyperactivity Disorder is more common in males.

Females are more likely to exhibit inattentive symptoms whereas males are more likely to exhibit symptoms of hyperactivity and impulsivity particularly at younger ages.

11. Boundaries with Other Disorders and Conditions (Differential Diagnosis):

Boundary with Disorders of Intellectual Development: Co-occurrence of Attention Deficit Hyperactivity Disorder and Disorders of Intellectual Development is common, and both diagnoses may be assigned if warranted. However, symptoms of inattention and hyperactivity (e.g., restlessness) are common in children without Attention Deficit Hyperactivity Disorder who are placed in academic settings that are out of keeping with their intellectual abilities. A diagnosis of Attention Deficit Hyperactivity Disorder in individuals with Disorders of Intellectual Development requires that Attention Deficit Hyperactivity Disorder symptoms are disproportionate to the individual’s level of intellectual functioning.

Boundary with Autism Spectrum Disorder: Specific abnormalities in attention (e.g., being overly focused or easily distracted), impulsivity, and physical hyperactivity are often observed in individuals with Autism Spectrum Disorder and may sometimes dominate the clinical presentation. Unlike individuals with Autism Spectrum Disorder, those with Attention Deficit Hyperactivity Disorder do not exhibit the persistent deficits in initiating and sustaining social communication and reciprocal social interactions or the persistent restricted, repetitive, and inflexible patterns of behaviour, interests, or activities that are the defining features of Autism Spectrum Disorder. However, Co-occurrence of these disorders is common.

Boundary with Developmental Learning Disorder: Individuals with Developmental Learning Disorder without Attention Deficit Hyperactivity Disorder may exhibit symptoms of inattention and hyperactivity when asked to focus on specific academic activities that correspond to their areas of difficulty (i.e., reading, mathematics, or writing). If difficulty in sustaining attention on academic tasks or appropriately modulating activity level occurs only in response to these tasks and there is evidence of limitations in acquisition of academic skills in the specific corresponding area, a diagnosis of Developmental Learning Disorder and not Attention Deficit Hyperactivity Disorder should be assigned.

Boundary with Developmental Motor Coordination Disorder: Co-occurrence of Attention Deficit Hyperactivity Disorder and Developmental Motor Coordination Disorder is common, and both diagnoses may be assigned if warranted. However, apparent clumsiness in some individuals with Attention Deficit Hyperactivity Disorder (e.g., bumping into obstacles, knocking things over) that is due to distractibility and impulsiveness should not be diagnosed as Developmental Motor Coordination Disorder.

Boundary with Mood Disorders and Anxiety or Fear-Related Disorders: Attention Deficit Hyperactivity Disorder can co-occur with Mood Disorders and Anxiety or Fear-Related Disorders, but inattention, hyperactivity, and impulsivity can also be features of these disorders in individuals without Attention Deficit Hyperactivity Disorder. For example, symptoms such as restlessness, pacing, and impaired concentration can be features of a Depressive Episode, and should not be considered as part of the diagnosis of Attention Deficit Hyperactivity Disorder unless they have been present since childhood and persist after the resolution of the Depressive Episode. Inattention, impulsivity, and hyperactivity are typical features of Manic and Hypomanic Episodes. At the same time, mood lability and irritability may be associated features of Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Late adolescent or adult onset, episodicity, and intensity of mood elevation characteristic of Bipolar Disorders are features that assist in differentiation from Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Fidgeting, restlessness, and tension in the context of Anxiety or Fear-Related Disorders may resemble hyperactivity. Furthermore, anxious preoccupations or reaction to anxiety-provoking stimuli in individuals with Anxiety or Fear-Related Disorders can be associated with difficulties concentrating. To qualify for an Attention Deficit Hyperactivity Disorder diagnosis in the presence of a Mood Disorder or Anxiety or Fear-Related Disorder, inattention and/or hyperactivity should not be exclusively associated with Mood Episodes, be solely attributable to anxious preoccupations, or occur specifically in response to anxiety-provoking situations.

Boundary with Intermittent Explosive Disorder: Attention Deficit Hyperactivity Disorder and Intermittent Explosive Disorder are both characterized by impulsive behaviour. However, Intermittent Explosive Disorder is specifically characterized by intermittent severe impulsive outbursts or aggression rather than ongoing generalized behavioural impulsivity that may be seen in Attention Deficit Hyperactivity Disorder.

Boundary with Oppositional Defiant Disorder: Individuals with Attention Deficit Hyperactivity Disorder often have difficulty following instructions, complying with rules, and getting along with others, but these difficulties are primarily accounted for by symptoms of inattention and/or hyperactivity-impulsivity (e.g., failure to follow long and complicated instructions, difficulty remaining seated or staying on task). In contrast, noncompliance in individuals with Oppositional Defiant Disorder is characterized by deliberate defiance or disobedience and not by problems with inattention or with controlling behavioural impulses or inhibiting inappropriate behaviours. However, Co-occurrence of these disorders is common.

Boundary with Conduct Dissocial Disorder: In adolescents and adults with Attention Deficit Hyperactivity Disorder, some behaviours that are manifestations of impulsivity such as grabbing objects, reckless driving, or impulsive decision making such as suddenly walking out of jobs or relationships may bring the individual in conflict with other people and the law. In contrast, individuals with Conduct Dissocial Disorder typically lack the symptoms of inattention and hyperactivity and exhibit a repetitive and persistent pattern of behaviour in which the basic rights of others or major age-appropriate societal norms, rules, or laws are violated. However, Co-occurrence of these disorders is common.

Boundary with Personality Disorder: Individuals with Attention Deficit Hyperactivity Disorder often experience problems with psychosocial functioning and interpersonal relationships, including regulation of emotions and negative emotionality. If Attention Deficit Hyperactivity Disorder persists into adolescence and adulthood, it may be difficult to distinguish from Personality Disorder with prominent personality features of Disinhibition, which includes irresponsibility, impulsivity, distractibility, and recklessness, and Negative Emotionality, which refers to a habitual tendency to manifest a broad range of distressing emotions including anxiety, anger, self-loathing, irritability, and increased sensitivity to negative stimuli. The utility of assigning an additional diagnosis of Personality Disorder in situations where there is an established diagnosis of Attention Deficit Hyperactivity Disorder depends on the specific clinical situation.

Boundary with Disorders Due to Substance Use and the effects of certain prescribed medications: Abuse of alcohol, nicotine, cannabis and stimulants is common among individuals with Attention Deficit Hyperactivity Disorder, particularly adolescents and adults. However, the effects of these substances can also mimic the symptoms of Attention Deficit Hyperactivity Disorder in individuals without the diagnosis. Symptoms of inattention, hyperactivity, or impulsivity are also associated with the effects of certain prescribed medications (e.g., anticonvulsants such as carbamazepine and valproate, antipsychotics such as risperidone, and somatic treatments such as bronchodilators and thyroid replacement medication). The temporal order of onset and the persistence of inattention, hyperactivity and impulsivity in the absence of intoxication or continued medication use are important in differentiating between Attention Deficit Hyperactivity Disorder and Disorders Due to Substance Use or the effects of prescribed medications. A review of current medications and informants who knew the individual before they started using the substances or medications in question are critical in making this distinction.

Boundary with attentional symptoms due to other medical conditions: A variety of other medical conditions may influence attentional processes (e.g., hypoglycemia, hyperthyroidism or hypothyroidism, exposure to toxins, Sleep-Wake Disorders), resulting in temporary or persistent symptoms that resemble or interact with those of Attention Deficit Hyperactivity Disorder. As a basis for appropriate management, it is important to evaluate in such cases whether the symptoms are secondary to the medical condition or are more indicative of comorbid Attention Deficit Hyperactivity Disorder.

6A05.0 Attention deficit hyperactivity disorder, predominantly inattentive presentation

Foundation URI: http://id.who.int/icd/entity/294762853

Code: 6A05.0

Description

All definitional requirements for attention deficit hyperactivity disorder are met and inattentive symptoms are predominant in the clinical presentation. Inattention refers to significant difficulty in sustaining attention to tasks that do not provide a high level of stimulation or frequent rewards, distractibility and problems with organisation. Some hyperactive-impulsive symptoms may also be present, but these are not clinically significant in relation to the inattentive symptoms

.

Exclusions from above levelsShow all [2] ▼

All Index TermsShow all [1] ▼

Postcoordination ?

Other postcoordination? (use additional code, if desired.)

Diagnostic Requirements

All diagnostic requirements for Attention Deficit Hyperactivity Disorder are met and inattentive symptoms predominate.

6A05.1 Attention deficit hyperactivity disorder, predominantly hyperactive-impulsive presentation

Foundation URI: http://id.who.int/icd/entity/209556851

Code: 6A05.1

Description

All definitional requirements for attention deficit hyperactivity disorder are met and hyperactive-impulsive symptoms are predominant in the clinical presentation. Hyperactivity refers to excessive motor activity and difficulties with remaining still, most evident in structured situations that require behavioural self-control. Impulsivity is a tendency to act in response to immediate stimuli, without deliberation or consideration of the risks and consequences. Some inattentive symptoms may also be present, but these are not clinically significant in relation to the hyperactive-impulsive symptoms.

Exclusions from above levelsShow all [2] ▼

All Index TermsShow all [1] ▼

Postcoordination ?

Other postcoordination? (use additional code, if desired.)

Diagnostic Requirements

All diagnostic requirements for Attention Deficit Hyperactivity Disorder are met and symptoms of hyperactivity-impulsivity predominate.

6A05.2 Attention deficit hyperactivity disorder, combined presentation

Foundation URI: http://id.who.int/icd/entity/542202013

Code: 6A05.2

Description

All definitional requirements for attention deficit hyperactivity disorder are met. Both inattentive and hyperactive-impulsive symptoms are clinically significant, with neither predominating in the clinical presentation. Inattention refers to significant difficulty in sustaining attention to tasks that do not provide a high level of stimulation or frequent rewards, distractibility and problems with organisation. Hyperactivity refers to excessive motor activity and difficulties with remaining still, most evident in structured situations that require behavioural self-control. Impulsivity is a tendency to act in response to immediate stimuli, without deliberation or consideration of the risks and consequences.

Exclusions from above levelsHide all ▲

Acute stress reaction(QE84)▶

Uncomplicated bereavement(QE62)▶

All Index TermsHide all ▲

Attention deficit hyperactivity disorder, combined presentation

Postcoordination ?

Other postcoordination? (use additional code, if desired.)

Diagnostic Requirements

• All diagnostic requirements for Attention Deficit Hyperactivity Disorder are met and both hyperactive-impulsive and inattentive symptoms are clinically significant aspects of the current clinical presentation, with neither clearly predominating. -----

6A05.Y Attention deficit hyperactivity disorder, other specified presentation

Code: 6A05.Y

Exclusions from above levelsHide all ▲

Acute stress reaction(QE84)▶

Uncomplicated bereavement(QE62)▶

All Index TermsHide all ▲

Attention deficit hyperactivity disorder, other specified presentation

Postcoordination ?

Other postcoordination? (use additional code, if desired.)

6A05.Z Attention deficit hyperactivity disorder, presentation unspecified

Code: 6A05.Z

Exclusions from above levelsHide all ▲

Acute stress reaction(QE84)▶

Uncomplicated bereavement(QE62)▶

All Index TermsHide all ▲

Attention deficit hyperactivity disorder, presentation unspecified

Attention deficit hyperactivity disorder▶

disturbance of activity and attention

disorder of activity and attention

ADHD - [attention deficit hyperactivity disorder]

hyperkinetic disorders

disorder of activity and attention with hyperkinesia

attention deficit syndrome with hyperactivity

attention deficit disorder with hyperactivity

Postcoordination ?

Other postcoordination? (use additional code, if desired.)

#ADHD #strategie #ADHDstrategie #hyperaktivní #hyperaktivita #diagnóza #diagnostika #standard #ICD11 #ICD-11 #MKN11 #MKN-11 #MSN

Hyperaktivita #ADHD Nevědomé mimovolní pohyby Někdy dokonce i neúmyslné sebepoškozování