ID_ARTICLE= IDS_ARTICLE=2025_05_09__16_29_13.Snizit_stres_hasterici_se_deti_vztekly_partner.html IDS_TREEPATH=ShortStories KEYWORDS= NAME=Stres z hašteřících se dětí, emočně dysregulovaných dětí nebo vzteklého partnera se dá snížit FILE_PATH=/articles/ NAME_PREFIX= PUBLISHED= UPDATED= DESCR=

Inspirováno předchozím příspěvkem, ze zkušeností a z různých videí.

Stres z hašteřících se dětí, emočně dysregulovaných dětí nebo vzteklého partnera se dá snížit

Vnější stres, který vás rozčiluje a frustruje se dá do určité míry snížit.

Smíření a soucit

Děti se nebudou míň hašteřit nebo vyvádět, ale vy se můžete smířit s faktem, že to probíhá a neumíte to moc ovlivnit.

Zkušené maminky na rodičovském ADHD summitu vyprávěly o divokých emocích a meltdownech dětí a jak samy na děti frustrovaně křičívaly.

Pak zjistily, že za to ty děti nemůžou.

Teď ale nemluvím o dětech, které zkoušejí, kam až můžou v provokacích zajít. I když i u nich váš vztek jenom přiživí jejich touhu zkoušet to dál.

Mluvím hlavně o dětech a lidech, kteří své emoce nezvládají.

A že křik ani frustrace ničemu nepomůžou.

Že člověk pak s dítětem cítí víc soucit než vztek.

Nebo "Tak jo, probíhá to a já to budu pozorovat. A svoje emoce také."

Při tom pozorování nepřestaneme mít toho člověka rádi a nebudeme se mu smát.

Není čemu se smát. Jsou to jeho emoce.

A než řeknete, že s vaší vlastní vrozenou emoční dysregulací to nejde uřídit... Ty maminky na tom bývaly podobně jako vy.

Já jsem jako dítě zažívala dysregulovaného vzteklého tatínka a hádala jsem se s ním o sto šest.

Většinou vylítl kvůli úplné blbosti a mně často připadalo, že nemá pravdu.

Kromě případů, když jsem si to zasloužila kvůli nedělání úkolů apod.

Dneska už bych se s ním tolik nehádala, protože dysregulovaný člověk nevnímá rozumové argumenty.

Co ten člověk prožívá – proč soucit?

Umíte si představit, co strašného v tom okamžiku prožívá?

Emoce jsou fyzická reakce a zaplavují ho divokými hormony. Rozbuší mu srdce, vytočí ho.

A zůstane po nich biochemická spoušť, se kterou se tělo vyrovnává hodiny nebo celé dny.

Často říká věci, které si nemyslí, protože jeho rozumová stránka je vypnutá.

Pak má navíc výčitky svědomí, že se neudržel a vybuchl. A může se tím hodiny užírat.

Sledovat varovné příznaky, domluvit signály

Dneska už chápu, že nevylítl kvůli blbosti, ale že se to v něm střádalo.

A že bych určitě bývala mohla předem sledovat varovné tělesné příznaky a často včas vycouvat. Ne vždycky!

Pokud jsou partner nebo dítě ochotní a schopní spolupracovat, dají se i domluvit signály (třeba kódové slovo), které použije kterýkoli z účastníků (dysregulovaný i ten druhý), aby zbrzdil rozjezd té dysregulace ještě než se opravdu rozhoří.

Pomyslná pláštěnka k přežití nejhoršího – a nepřehrávat si to v hlavě

Kdybych nevycouvala včas, prostě si nasadím pomyslnou lesklou pláštěnku a nechám po ní ten křik sklouznout a odtéct pryč (viz mentální triky).

Přežít hádku v relativním klidu a hlavně si ji potom moc nepřehrávat dokola v hlavě. A když už, tak zase nasadit pláštěnku a znovu nechat odtéct.

Vnější klid, vnitřní vztek

Pak existuje ještě další doporučovaná technika: vnější klid a vnitřní vztek.

Když vás dítě zkouší nebo se v tom partner vyžívá, váš vztek jim slouží jako palivo, protože uspěli a vytočili vás. Posouvají hranice, vymezují si prostor a omezují váš prostor.

Když ten vztek neukážete navenek, nedáte jim ten pocit vítězství, neodměníte jejich nežádoucí chování.

Tím, že nekřičíte nahlas vztek nepotlačujete.

Užíváte si ho uvnitř. Uvnitř můžete do velké míry pustit vztek ze řetězu.

Tedy pokud ho nezmírní ten soucit a nenaučíte se ho trošku regulovat bez potlačování.

Tím užíváte myslím to, že je to vaše rozhodnutí, se kterým jste vnitřně spokojení. Protože vy vyhráváte.

Nemáte pocit, že ho potlačujete. Protože to by nebylo zdravé.

Analyzovat příčiny a předcházet tomu

A pak bych se zamyslela nad tím, co bylo spouštěčem a co příčinou.

Jestli můžu pro příště spouštěč nebo příčinu nějakým způsobem odstranit.

A když dítě nebo partnera něco přetěžuje, pomoci mu včas odpočívat nebo se vyřádit.

Aby se to postupně shromažďované napětí buď rozpustilo, nebo vypustilo ven.

Ale nesežerte mě, hašteřící děti se hašteřit nepřestanou. Potřebují se naučit vydobýt si své místo na slunci. A nepředejdete všemu.

Dneska jsem jiná než tehdy

Jsem jiná nejenom zkušenostmi a vědomostmi, jak funguje psychika a vzorce chování – moje i cizí, ale i emočně jsem jinde.

Posunula jsem se o pěkný kus k flegmatismu. Moje typické prohlášení je "No jo, no." A všemu se směju.

Ale nejsem zářný vzor, nejsem vždycky a ve všem za vodou. Každý máme své démony.

Když se rozčílím já, je to jiný typ regulace!

A pozor, něco jiného je, když se rozčílím a hádám já, když někdo nemá pravdu!

To je úplně jiná situace a jiný typ regulace! Tu tady dneska rozebírat nebudeme.

Hlavně si nedělejte přílišné naděje, že je to tak snadné, jak to vypadá napsané. Ani naděje, že to bude fungovat vždycky.

Emoce jsou divoké, psychika a podvědomí složité, vyčerpání velké, vzorce chování jsou hluboko zažrané.

Nic není jednoduché a nefunguje spolehlivě.

Ale změna je možná.

#ADHD #ADHDstrategie #strategie #stres #soustředění #úkol #obavy #úzkost

Stres z hašteřících se dětí, emočně dysregulovaných dětí nebo vzteklého partnera se dá do velké míry snížit.