Zdroje článků – anglická i česká videa, ověřené vědecké zdroje od AI ScholarGPT

Osobní zkušenost

Není nad osobní zkušenost. Člověk, který sám klopýtá, a začíná chápat, proč se mu každý den ty kiksy stávají.

A to přesně jsem já. Zažívám ty kiksy dennodenně a umím se jim nejenom pořádně zasmát, ale také se nad nimi zamyslet a pochopit, proč můj mozek takhle (ne)funguje. A dokážu to podepřít vědou.

Na pochopení ADHD totiž nejsou nejdůležitější vědecké poučky, i když na nich to pochopení samozřejmě oběma nohama stojí – a tenhle web také.

Věda se dřív zaměřovala na chování člověka a měřitelné a počitatelné problémy. Z pohledu vědce, ne z pohledu člověka s ADHD.

"Proč se ten člověk chová takhle blbě a jak tomu zabráníme?"

Ale my to pochopíme jedině když budeme vnímat jeho prožívání, myšlení a emoce.

Jak funguje spouštění úkolů, přechody, co spouští motivaci a hyperfokus. Jak vznikají a fungují psychické bloky, boj sám se sebou. Co způsobuje mentální zátěž, co přetěžuje.

Co člověku brání nastartovat úkoly. Proč se nedokáže jít osprchovat a jak prožívá nutnost přechodu do sprchy.

Jak budovat odolnost a zvyšovat akceschopnost malými akcemi a výzvami.

A přesně tohle já dělám.

Žiju život plný ADHD kiksů, zkoumám tisíce videí, podcastů, článků (odborných i populárních), desetitisíce odpovědí v diskusích. Chodím na online ADHD summity.

Vytahuji z nich esenci, problémy, zdravotní potíže – a pak se důkladně zamyslím, proč se to může dít, co by to mohlo ovlivňovat, jak by to mohlo jít pozměnit.

Co způsobuje vyčerpání, jaké můžou být děsivé následky (vyhoření, fibromyalgie, chronický únavový syndrom), jak mu předcházet...

Vrhnu se na zdroje, ptám se AI, zkoumám vědecké studie.

Celé dny si píšu další a další otázky, co se chci dalšího dozvědět a předat dál.

Analyzuju nejenom co se děje, že "vyslepičím i to, co nevím" (nadměrné sdílení informací, oversharing), a jak se to v mém životě projevovalo a projevuje, ale také proč se to děje, jakou za to dostáváme dopaminovou a společenskou odměnu, proč se to nejspíš evolučně vyvinulo, jaké to má na život člověka následky.

Moje hlava je jedna obrovská chodící encyklopedie psychiky a ADHD a extrémně zvědavý všetečný čumáček, co všechno zkoumá ze všech stran.

Všechno, co píšu, mám podložené spoustou (nejen svých) zkušeností i vědeckými poznatky.

Vědecké zdroje (nebo zdroje informací) se snažím dávat všude tam, kde nemám ve své encyklopedii v hlavě dost relevantních informací. U konkrétních tvrzení např. o hypermobilitě, spánku, přejídání,...

Víte, jak se z člověka stává expert? Prý když se něčemu usilovně věnuje řádově deset tisíc hodin.

Má to v hlavě srovnané (říkám tomu palác vědomostí), vnímá a umí hledat souvislosti, příčiny i otevřené konce, které ještě potřebuje spojit.

Uvědomuje si, kolik toho ještě neví. Dokazuje, ale také pochybuje a hledá.

Ptá se na tisíce detailů, aby je mohl uspokojivě vysvětlit.

Snaží se čestně přiznávat "asi", "často", "mohlo by", "nevíme jistě", "Tohle je hypotéza."

Zabývá se věrohodností zdrojů, chápe vědecké limity – třeba u relevantnosti vědeckých studií.

Ví, že v psychice a v medicíně nikdy nic neplatí pro všechny – že jde o hledání pravděpodobných příčin, ne vždycky jistot.

A že změnit psychiku člověka jde jenom stylem: "já vám ukážu inspiraci a vy se sami rozhodnete, co s ní uděláte".

Snaží se neustále ověřovat a přehodnocovat.

A tohle přesně jsem já. Tak čestně, jak jenom umím.

Nevystudovala jsem psychologii, ale zajímá mě všechno, co se můžu dozvědět. Každá králičí nora.

Je to moje hyperfokusová posedlost podobně jako byli posedlí Leonardo da Vinci, Albert Einstein, Nikola Tesla, Mendělejev (periodická soustava prvků).

Já ve zkoumání ADHD žiju. 24/7 – 24 hodin denně 7 dnů v týdnu.

Každý den je pro mě dnem dalších objevů a uvědomění.

A na prvním místě u mě je všechny tyhle vědomosti a inspirace sdílet s ostatními.

Videa a články

Nejdůležitější pro mě jsou ověření odborníci a lidé, kteří našli způsob, jak se s ADHD nějak vypořádat, jako:

• Neurobiolog prof. Andrew Huberman ze Stanfordu – má spoustu dlouhatánských videí o různých tématech včetně pozornosti, ADHD, spánku, meditací, ... z medicínského pohledu. Všechno moc zajímavé.
• Psychiatr Dr. K = HealthyGamerGG – má spousty videí a podpůrnou komunitu pro lidi s psychickými problémy, o motivaci, prokrastinaci, závislosti. Má spoustu důležitých vhledů, tipů a triků. Analyzuje problémy a jejich příčiny, učí o nich lidi přemýšlet.
• Dr. Ned Hallowell, uznávaný odborník na diagnózu a léčbu ADHD a všechny přidružené mentální potíže.
• Russell A. Barkley, PhD, americký psychiatr a přední světový odborník na patologii ADHD
• Rick má ADHD
• The Diary of A CEO
• ADHD Dude
• Prof. Cyril Höschl, hlavně jeho videa o spánku, depresích,...
• Neurokouč prof. Aleš Stuchlík - dává zajímavé informace o mozku, motivaci, prokrastinaci. Nutí mě se nad různými tématy hodně zamýšlet.
• Doktor Radkin Honzák a jeho úžasné rozhovory o psychice
• Facebookové stránky a skupiny ADHD i neurodivergentních lidí – komunita.
• Další podpůrné facebookové skupiny o psychologii, úzkostech, depresích a jiných starostech.
• Spousta dalších (snad je sem postupně připíšu, ale odkazy najdete v článcích).

Snažím se všude dávat zdroje, odkud informace beru. Některé články jsou moje zkušenost, shrnutí nebo analýza a závěry spojené dohromady z mnoha různých zdrojů (odkazy postupně objeví v článcích). Ale dávám sem jenom informace, které zapadají do celkového obrázku o ADHD.

Nevadí mi uvést někdy informace, které do toho rámce nezapadají, ale na to bych výslovně upozornila. I takové informace v sobě mohou nést něco cenného, i když docházejí k nevěrohodnému závěru. Nechám vždycky na Vás, abyste je sami posoudili. Cenzurovat nechci, máte právo na všechny informace.

Všechny zdroje jenom volně dostupné, nepoužívám žádné knihy ani žádné placené kurzy – nechci porušovat autorská práva.

Vědecké studie

Dohledávám je s pomocí ScholarGPT a Google AI nebo Google Scholar.

Snažím se všechny studie rozkliknout a přečíst přinejmenším abstrakt. Zajímá mě, jak byla studie prováděna a hlavně jak moc jsou závěry relevantní.

Musíme rozlišit studie na 40 lidech, které prokazují, že jev existuje, že je pravděpodobně častý a že má smysl ho dál zkoumat. A studie na desetitisících záznamů v geneticko-zdravotní databázi.

Snažím se dávat (a prověřovat) odkazy studie všude tam, kde informace nestojí pevně na základu z mých vědomostí.

Nedokazuji v článcích obecně známá tvrzení, jako že lidé s ADHD mají často (prý asi 78 %) posunutý spánkový cyklus.

Ale mám rozklikané studie o světloplachosti a souvislosti s melatoninem a právě s posunutím spánkového cyklu – a mám rozepsané články o několika konkrétních studiích o spánku.

Kde je to důležité, snažím se zdůraznit, co všechno z té studie opravdu plyne a co je jenom velice pravděpodobný závěr.

Určitě mi utekla i místa, kde jsem zapomněla napsat slova jako "nejspíš", "často",... a tvrzení vypadá jako bych tvrdila "pravdu".

Prakticky všechna tvrzení v mé encyklopedii platí jen pro část lidí a často za určitých podmínek.

"Lidé s ADHD dělají..." je obecné tvrzení podobně jako "Kráva má rohy". Znamená, že to platí pro velkou část nebo většinu lidí s ADHD, ale stejně jako nemají všechny krávy rohy, tak nikdy nic neplatí pro všechny lidi.

A věci připisované ADHD leckdy dělají i neurotypičtí lidé, jenom to u ADHD bývá častější, výraznější, náročnější,...

Umělá inteligence AI

Můj celkový přehled nepochází od AI, ale z videí a z hyperfokusu. Neustále všechno rozebírám, promýšlím a omílám v hlavě. AI je úžasný nástroj, ale používám ho hlavně na doplnění a na speciální dotazy. Třeba na vysvětlení ADHD srozumitelné i pro dvanáctileté děti.

Pokud používám umělou inteligenci, vždycky ji uvedu jako zdroj konkrétní části článku. Všechno kontroluji a dávám sem jen to, co odpovídá všeobecné povaze ADHD, nebo výslovně upozorním na odchylku.

ScholarGPT

Obecná inteligence AI může zanášet chyby a nepřesnosti ze všelijakých obskurních, zavádějících nebo dokonce lživých zdrojů. Proto používám agenta ScholarGPT na ChatGPT, který je speciálně zaměřený na uvádění přesných informací z ověřených vědeckých zdrojů a od kterého chci i citace zdrojů.

Google o ScholarGPT píše: Scholar GPT, available in the ChatGPT Store, is an advanced AI tool tailored for nonprofit organizations that require reliable research and data analysis capabilities.

Přeloženo: Scholar GPT, dostupný v ChatGPT Store, je pokročilý nástroj umělé inteligence přizpůsobený pro neziskové organizace, které vyžadují spolehlivý výzkum a možnosti analýzy dat.

Podobný AI agent zaměřený na přesné vědecké zdroje je i Consensus z ChatGPT.

Jak vznikají moje články s AI

Skoro vždycky dostanu nápad, otázku, nebo vidím téma v nějakém videu, článku, v diskusi. Stačí slovo nebo větička.

Zapíšu si poznámku. Začnu psát článek - nezábavnou formou - myšlenky nápady, přehledy, vysvětlení, dotazy na vysvětlení.

Základ článku nechám přepsat do humorně-vědecké formy a přidat všechno, co ScholarGPT považuje za důležité.

Připisuju, přepisuju, upravuju, piluju.

Pořád mě napadá, co dalšího tam ještě přidat, aby byl článek úplný – často si nechám ještě něco připsat.

Často se ještě ptám: "Nezapomněli jsme tam na něco? Co by se dalo ještě připsat? A nemohlo by tohle souviset s támhletím? A proč by tahle věc měla být tak a ne jinak?"

Připisuju, přepisuju, upravuju, piluju, kontroluju.

Ověřuju, hledám vztahy a soouvislosti.

Věci, co ještě nemám do hloubky pochopené, pročítám ve vědeckých studiích nebo aspoň jejich abstraktech. (A rozepisuju další a další články.)

Mnohonásobně kontroluju a piluju.

Někdy v průběhu si nechám nakreslit obrázek.

Teprve když jsem spokojená, dám článek k publikaci.