Vyprávění je moje, nejdůležitější tvrzení říká dr. Amen a všichni ostatní psychologové, psychiatři, neurobiologové,... Kostru seznamu výhod psal ChatGPT.

Běhání mi pěkně proklepává šunky - pohyb pro tělo, mozek i pohodu

Abyste si nemysleli, že se směju silnějším ženám, až na ten obličej a oblečení jsem to na tom obrázku já (jenom běhám víc nabalená a fakt nemám ráda přiléhavé oblečení).

A to jste mě měli vidět před čtyřmi roky. Za to mohla ta nespavost a obrovská únava (doslova a do písmene mění metabolismus i motivaci) a taky touha po dopaminu z cukru apod. Teď už se do kalhot vejdu skoro dvakrát a už to aspoň vypadá jako běh. Cítím se docela příjemně.

Víte, co je nejoblíbenější refrén doktorů? Pohyb.

A nejoblíbenější refrén psychologů? Pohyb.

Pohyb je jedním z nejdůležitějších přirozených mechanismů proti depresi – říkají to fakt všichni, nejenom Dr. Daniel Amen, zakladatel sítě klinik, které oskenovaly přes 250 tisíc mozků. O rozhovoru s ním bude zvláštní článek.

Já bych mu tedy věřila.

Kdybyste mě slyšeli, kolikrát jsem si při běhu říkala, že mě to sice nebaví, ale jsem šťastná, že můžu běhat, protože spousta lidí nemůže kvůli kolenům, srdíčku,... Malá litanie vděčnosti. A že je to den ode dne lepší, i když výsledky nejsou viditelné a projevují se hrozně pomaličku.

Když jsem začínala, popoběhla jsem pět metrů a dalších patnáct vyčerpaně funěla jako lokomotiva. Ale za měsíc a půl to začalo být vážně znát na kalhotách a to už stálo za to.

A začali mě občas zdravit cizí lidi. Nikdo na mě nekoukal jako na tlusťošku, ale jako na ženu s obdivuhodnou vytrvalostí. Až sama žasnu.

Teď už si neříkám, že mě to nebaví, protože u toho můžu myslet na kdeco a už to tak nedrhne, takže si to docela užívám.

Mně pohyb dělá moc dobře, i když na ty slibované endorfiny jsem čekala fakt dlouho marně. Až po 3,5 letech jsem díky tréninku přepínání pozornosti (kvůli ADHD) začala vnímat při běhu svoje tělo. A objevila jsem takový pocit spokojenosti z běhání.

Něco podobného (i když každý úplně jinak) nejspíš cítí lidé, kteří se rádi hýbou (každý to ale cítí jinak). A pak na nás lenochy koukají skrz prsty, že si můžeme sami za to, že se neradi hýbeme.

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak cítí a vnímají jiní lidé? Ti aktivní lidé musí pohyb prožívat jinak než my lenoši.

Říkají "Když se můžu přinutit já..." Jenže oni mají jiné pocity. Dostávají jiné odměny. Mají jinak vytrénované exekutivní funkce.

Kromě toho dlouhodobý stres, úzkosti, deprese, únava, nevyspalost (tudíž i ADHD) prokazatelně nejen mění metabolismus a nutí člověka jíst kaloričtější jídla, ale také mu brání v pohybu.

A taky člověku berou motivaci a zvyšují jeho emocionální citlivost.

Tělo svůj stav vyhodnotí jako krizi ohrožující život, takže najede de režimu přísného šetření energií a shromažďování zásob. Žádné zvíře by totiž dobrovolně nezůstávalo v noci vzhůru. Neustále vysoký kortizol znamená nebezpečí.

Můj tatínek běhával na rozdíl ode mě rád a dlouho, protože cítíl, že bez běhání nemá dost prokrvený mozek. Nejspíš si běhal pro dopamin.

Někteří lidé mají hladinu dopaminu tak nízkou, že potřebují strašnou spoustu pohybu, aby se dostali aspoň na úroveň snesitelnou k životu (prof. Cyril Höschl). Pro ně se může pohyb stát i závislostí.

Takže když jsem tu spokojenost objevila já, taková lenoška a tlusťoška, může se to podařit i vám.

Potkala jsem stovky impulzů k tomu, abych začala běhat. Žádný nezabral, aspoň ne trvale. Až ten jeden zabral.

A když jsem z toho dokázala já vybudovat každodenní zvyk i se svou nemotivovaností, máte šanci i vy. Já jsem jedna z vás.

Ale začínejte i pokračujte pomalu a snesitelně. Protože zvyk je mnohem důležitější než počáteční i průběžný výkon.

Snažím se běhat rychleji, ale pořád běhám jenom tak, abych mohla zítra zas.

Pohyb ovlivňuje skoro všechno v těle

1. Endorfiny zlepšují náladu a snižují stres
2. Mozek potřebuje jako zdroj energie pro neurony kyselinu mléčnou (laktát) a množství dalších látek. Ty získává ze svalů při intenzivním cvičení, které tím přispívá k lepší kognitivní činnosti.
3. Srdce – bije rychleji, což posiluje jeho svaly a zlepšuje průtok krve, snižuje krevní tlak a zlepšuje zdraví srdce
4. Cholesterol – zvyšuje "dobrý" HDL cholesterolu a snižuje "špatný" LDL
5. Plíce – pracují intenzivněji, což zlepšuje jejich kapacitu a efektivitu
6. Vytrvalost a schopnost pohybu bez rychlého zadýchání
7. Zvětšuje a udržuje svaly a svalovou sílu, které jsou podle Physionica podle statistik tím nejdůležitějším známým faktorem dlouhověkosti
8. Silné svaly chrání klouby a snižují riziko zranění.
9. Zlepšuje stabilitu
10. Masíruje tělo, pomáhá lymfě a tkáňovému moku proudit (na rozdíl od krve neproudí aktivně), odvádět tukové kapénky a zbavovat tkáně škodlivin a odpadních látek
11. Předchází osteoporóze – zátěž totiž zvyšuje hustotu kostí
12. Paměť a kognitivní funkce – pohyb podporuje tvorbu nových nervových buněk v některých oblastech mozku a nových nervových spojení
13. Zvyšuje metabolismus – svalnatější tělo spaluje více kalorií
14. Pomáhá udržovat zdravou tělesnou hmotnost a předcházet obezitě
15. Zlepšuje citlivost na inzulín, což pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi a předcházet cukrovce 2. typu
16. Posiluje imunitní systém – tělo je lépe schopné bojovat proti nemocem, zlepšuje oběh imunitních buněk v těle (viz masáž a oběh lymfy), což zlepšuje jejich schopnost detekovat a ničit patogeny
17. Podporuje peristaltiku střev, zlepšuje trávení a pomáhá předcházet zácpě
18. Zlepšuje psychickou phodou
19. Snižuje úzkost a depresi
20. Zlepšuje sebevědomí
21. Podporuje lepší spánek – a kvalitní spánek je klíčový pro paměť, učení, regeneraci těla i mysli a pro všechny důležité pochody v těle, regulaci hormonů
22. Zlepšuje celkovou kvalitu života

Naše tělo je evolucí přizpůsobené nutnosti každodenního pohybu. Bez něj je sice schopné nějak pracovat, protože dokáže snášet i velice extrémní podmínky, ale jede na rezervu v nouzovém režimu.




#ADHD #strategie #ADHDstrategie #pohyb #psychika #zdraví #antidepresiva