FACEBOOK_HREF=Zapomnětlivost není špatná paměť, ale přehlcená a vyrušitelná - ADHDstrategie.cz | Facebook

Základ článku mi na podle studie v odkazu podle mých pokynů vytvořil ChatGPT. Celý jsem ho prošla, upravila a výrazně rozšířila. Není tam nic, co by z mého hlediska neodpovídalo celé té siti informací o ADHD.

Zapomnětlivost – ne špatná paměť, ale přehlcená a vyrušitelná, trénink

Samozřejmě nemluvíme o zapomnětlivosti způsobené věkem nebo různými nemocemi.

Výzkumy potvrzují, že lidé s ADHD nemusí mít špatnou dlouhodobou paměť. A že ta pracovní nemusí být u většiny z nich nefunkční proto, že by byla špatně vyvinutá a slabá. Nefunguje proto, že je dlouhodobě přetížená a snadno narušitelná. Informace nejsou ztracené, jen dočasně nedostupné.

Pracovní paměť u ADHD?

Pracovní paměť je krátkodobé úložiště mozku, které umožňuje udržet a manipulovat s informacemi po krátkou dobu. U lidí s ADHD je kapacita této paměti menší a snadněji přetížená rušivými podněty.

Často zapomínáme úkoly proto, že jsou neustále přebíjeny jinými podněty, ne proto, že by je mozek neuložil.

A i když si na úkol vzpomeneme, okamžitě ho vytlačí jiné myšlenky. Často také proto, že nám neschopnost úkol začít působí bolest, tak nás mozek podvědomě chrání před myšlením na ten úkol, aby nás netraumatizoval. Vždyť i tak se často dopracujeme z pocitů selhání k depresi.

Moje čiročirá hypotéza: V porovnání s vtíravými myšlenkami, které běhají po námi vyšlapaných negativních cestičkách, pomyšlení na úkol nejspíš vyvolává ještě silnější emocionální reakci, hlavně týkající se odsuzování sebe sama, snižování naší nejvnitřnější hodnoty. Příchod dalších myšlenek mu to zapomenutí usnadňuje.

Máme často problém si vzpomenout, co jsme chtěli říct, když nás někdo přeruší, ta myšlenka se ztratí v záplavě dalších.

Proto se (kromě impulzivity) cítíme i podle zkušenosti nuceni říct tu myšlenku hned. A proto vypadáme, že se tlačíme do popředí. Proto jsme nedočkaví a skáčeme do řeči. (No, ješitnost nebo pocit, že to ostatní nechápou, v tom také můžou hrát roli.)

Já osobně tohle naprosto nesnáším, ale někdy mi pomůže držet si prsty jako když počítám, za každou myšlenku jeden. Ale musím si je v průběhu hovoru dostkrát opakovat, čímž můžu přijít o část hovoru, a stejně leckdy zapomenu některé nebo všechny, než se dostanu v hovoru na řadu.

Nedokážeme snadno udržet informace na povrchu mysli, když je nepotřebujeme hned.

---

Výzkumy o tréninku pracovní paměti

Studie vedená Torkelem Klingbergem z Karolinska Institute se zaměřila na trénink pracovní paměti pomocí adaptivních počítačových programů.

• Zlepšení v pracovní paměti, ale i ve schopnosti soustředit se a snížení hyperaktivity.
• Úkoly s rostoucí obtížností mají za úkol posouvat hranici schopností.
• Zlepšování dětí v udržení informací vedlo ke zvýšené sebekontrole a snížení impulzivity.

Zdroj: (PDF) Vliv tréninku pracovní paměti na symptomy u ADHD

Trénink bez zábavy má vliv i na ostatní příznaky ADHD

Zábavnými hrami totiž neposílíte svou nehyperfokusovou pozornost. Při zábavné hře dostáváte dopamin už jenom za to, že vás baví. Nedostáváte ho jako odměnu.

To je klíčový rozdíl mezi tréninkem a běžnými hrami.

Trénink tedy nefungoval na okamžité odměny jako běžné hry, které zaplavují mozek dopaminem.

Úkoly byly postupně náročnější, ale nedávaly tolik zábavy jako běžné počítačové hry.

Dopamin přicházel hlavně za úspěch (splnění úkolu, zvládnutí vyšší úrovně).

Bez okamžitých podnětů dávajících rychlé uspokojení, takže trénink byl sice pro ADHD mozek míň přitažlivý než hry, ale posiloval centrum odměny v mozku. A dával pocit zlepšení a úspěchu.

Což znamená, že svou nudností a odměnami získanými teprve za výkon a za očekávání pochvaly sám o sobě zlepšoval exekutivní funkce mozku.

---

Jak tedy trénovat pracovní paměť?

1. Hraní v hlavě – zapamatovat si sérii čísel a opakovat je pozpátku.
2. Počítání jednodušších příkladů z hlavy, kdy musíte celé vzorečky při výpočtu udržet v hlavě.
3. Čtení a shrnování – snažit se zopakovat odstavec vlastními slovy. Snažit se pak jeho obsah zařadit do toho, co víte o světě. Rozebírat, analyzovat, hledat podobnosti a rozdíly vůči tomu, co už víte.
4. Hry jako šachy, sudoku, pexeso podporují krátkodobé uchovávání informací.
5. Záměrné zapamatovávání detailů – kolik červených aut vidíte cestou do práce. Výzvou je nejen pořád si pamatovat ten správný počet, ale i to udržení pozornosti na sledování aut.
6. Manipulace s objekty v prostoru – představovat si, jak bude vzor na Rubikově kostce vypadat, když kostkou všelijak otočíte, kdybyste ji zrcadlově převrátili.
7. Překládaný papír s dírami – Když vezmete kousek papíru, párkrát ho přeložíte a vyříznete nebo propíchnete nějaké otvory, jak bude papír vypadat, až ho zase rozložíte (a přitom ho ještě můžete nějak otočit)? Nebo naopak, z děrovaného papíru si představit, kde musí být udělané ty díry na složeném papíře.
8. Nudné opakující se hry – místo zábavy (na mobilu nebo počítači) je hlavním cílem zlepšovat se. Udržet pozornost, když vám před očima dlouho běží písmenka a vy máte označit nebo spočítat všechna písmena P nebo dvojice P a H nebo P a H se dvěma písmenky mezi sebou, to je teprve výzva!

Závěr: ADHD není špatná paměť, ale přetížená paměť

Zapomínání u ADHD není o neukládání nebo schopnosti si je vybavit obecně – ale o tom, že je v klíčový moment nedokáže zpřístupnit. Ne vždycky nedostatečná kapacita pracovní paměti, ale běžná kapacita, zato naplněná až po okraj bez rezervy.

Že mozek ani neví, že by si zrovna tuhle informaci měl právě teď vybavovat, a navíc je zaneprázdněný a má zaplněnou pracovní paměť.

Přehlušení pracovní paměti vyvolává pocit mentálního šumu.

Udržování "nudných" informací v paměti vyžaduje obrovskou mentální zátěž, jakou si neurotypičtí lidé nedokážou představit, protože oni takový problém nemají. A proto naše potíže popírají a bagatelizují.

Musíme si ty informace v duchu neustále občerstvovat a dokola přeříkávat. Do toho nám běží ty naše hyperaktivní myšlenky a ještě u toho musíme něco dělat.

Tohle úsilí je pro nás velice vyčerpávající.

Trénink může (některým z nás) pomoci, ale musíme ho nastavit tak, aby ADHD mozek udržel motivovaný úspěchy.

Podle mě stojí za to vyzkoušet každý trénink, který nám připadá smysluplný.

Nepomůže nám sice, pokud zrovna tu trénovanou oblast máme dobře vyvinoutou nebo vytrénovanou a pokud máme víc problémů v jiné oblasti. Ale ruku na srdce: Vy snad víte, ve kterých oblastech má váš mozek největší problémy? V biochemii, pracovní paměti, prefrontálním kortexu, v psychice a myšlení, propojení hemisfér, v cerebellu, …?

Dokud to nezkusíte, nedozvíte se, jestli vám to pomůže.