Hypermobilita a přetrvávající primitivní reflexy – jak souvisí s ADHD – působení těla na mozek

Sekce A – Shrnutí

Hypermobilita a přetrvávající primitivní reflexy způsobují příznaky ADHD – hyperaktivitu, nepozornost, impulzivitu a MELTDOWNY!

Nejsou samotnou příčinou ADHD (ta je ze 75-80 procent dědičná) a cvičení skutečné ADHD sice nevyléčí, ale může znamenat obrovský rozdíl v síle příznaků, může z dítěte s nutnou potřebou medikace udělat dítě, které tu medikaci nepotřebuje.

Znamená to velké přetížení pro tělo i mozek! Rozhodně to není neposlušnost, rozmazlenost, ani cokoli jiného.

• Až 10–20 % všech dětí má zbytky primitivních reflexů, které mohou ovlivnit učení i chování.
• U více než poloviny dětí s ADHD přetrvávající reflexy ztěžují soustředění, motoriku, emoce i sebeovládání, školní úspěch i každodenní chování.
• Až 70 % dětí s ADHD má zároveň známky neuromotorické nezralosti nebo hypermobility.
• Včasné rozpoznání a podpora těla i nervového systému mohou pomoci výrazně zlepšit fungování ve škole i doma.

U dětí bez ADHD přetrvávající reflexy většinou nezpůsobují takové problémy, protože jejich tělo a nervový systém nejsou tak zranitelné, ale u některých dětí, pokud se jich sejde víc a jsou velmi silné, souvisejí s vývojovou nerovnováhou a také můžou vést k příznakům ADHD, takže bývá diagnóza zaměněna! Takové dítě nepotřebuje medikaci ADHD, ale cvičení!

V tomto článku najdete vysvětlení pojmů s praktickými radami pro rodiče, na co se zaměřit, co všechno u dítěte sledovat, jak postupovat, jak fungují příčiny i cvičení a co všechno to ovlivňuje, jak sledovat pokroky, jak spolupracovat se školou a malou ukázku cvičení, abyste tušili, do čeho zhruba jdete. Přesný plán cvičení vám ale samozřejmě dá odborník podle toho, co potřebujete.

Cvičení trvá dlouho a je potřeba cvičit dost soustavně, první změny můžou nastat po týdnech, ale jsou potřeba dlouhé měsíce.

Výzkumy potvrzují spojitost mezi ADHD, hypermobilitou a přetrvávajícími primitivními reflexy – zejména u žen a dívek.

Primitivní reflexy se aktivují hned po narození a mají pomoci s přežitím miminka. Měly by do 12–24 měsíců zcela vymizet (protože mozek postupně dozrává), jinak mohou brzdit vývoj dítěte a způsobovat silné příznaky ADHD.

Na konci je i sekce s odkazy na další články a tady je odkaz na některá zařízení a odborníky specializující se na primární reflexy, které se mi zatím podařilo najít.

Kdybyste věděli o jiném zařízení, dejte mi, prosím, vědět, abych ho tam zařadila.

Sekce B – Citace článku – Neurovývojovka

Moc děkuji Neurovývojovce za napsání článku.

Neurovývojovka - ADHD. S tím se teď roztrhl pytel, co? A to je... | Facebook

ADHD.

S tím se teď roztrhl pytel, co? A to je moc dobře!

Téma ADHD se mě dotýká na mnoha úrovních. Týká se mě jako ženy. Jako matky. Jako učitelky. A nově i jako poskytovatelky Neuro-vývojové stimulace.

Stejný balíček potíží – symptomy ADHD – odlišná regulace neurotrasmiterů

Valná většina klientů, kteří vyhledají mou pomoc, přichází se stejným balíčkem potíží. Bývá v něm obsažena hyperaktivita, impulzivita, nepozornost, vysoká citlivost, emoční nestabilita… někdy i školní neúspěšnost.

A to všechno jsou SYMPTOMY ADHD, které je způsobeno narušenou (nebo jen odlišnou?) regulací neurotrasmiterových systémů.

Velmi zjednodušeně řečeno – lidé s ADHD mají nedostatek dopaminu. S tím se sice dá pracovat (hledat různé pomocné strategie, kompenzační mechanismy, nasadit medikaci), ale nedá se to vyléčit.

Co dělá Moroův reflex se školákem

Stejný balíček potíží však mohou způsobovat i přetrvávající primární reflexy. Zejména MOROŮV REFLEX. Někdy se nazývá úlekový nebo objímací. Určitě jste jej někdy zahlédli u miminka, které s leknutím rozhodilo ručičky a nožičky a následně začalo plakat.

Víte, co se děje na pozadí této úlekové reakce? Do těla se vyplavují stresové hormony – adrenalin a kortizol. Tento reflex je pro miminko velmi užitečný. Přivolá dospělého, když jde o život. Ale když přetrvává déle, může způsobit mnoho obtíží.

Představte si třeba školáka, kterému moroův reflex „naskočí“ při stresu z písemky. Vyplaví se mu adrenalin. Ten způsobuje hyperaktivitu, agresivitu, větší citlivost na vizuální vjemy z periferního zrakového pole. Adrenalin také rozšiřuje zorničky.

K práci na blízko náš školák potřebuje zaostřit a tedy zúžit zornici. A to jde pod vlivem stresových hormonů velmi těžko. Žáček to na chvíli zvládne, ale brzy se unaví. Rychle ztratí pozornost.

Tělo takového dítěte je nachystáno na akci, potřebuje pohyb. Jenže dítě má sedět v klidu a psát písemku. Pokud ji s vypětím všech sil napíše, přebytečnou energii nejspíš vypustí (často velmi rychle a hlasitě) o přestávce. Tenhle žák může být snadno označen diagnózou ADHD.

Kdy a jak se s tím dá pracovat

Rozdíl je v tom, že s obtížemi vyvolanými moro reflexem lze pracovat. Přetrvávající primární reflexy můžeme ošetřit takřka kdykoliv v průběhu života. Proto mi dává smysl u dětí s výše zmíněnými projevy vždy vyšetřit primární reflexy.

A pokud jsou potíže způsobené opravdovým ADHD? Pak jsem ráda, že se o něm konečně mluví! Jen tak se můžeme posunout k respektu a podpoře pro lidi, jejichž mozek funguje trochu jinak, než je běžné. 🙂

Sekce C – Vysvětlení pojmů, příznaky a příčiny

1. Co jsou primitivní reflexy

Primitivní reflexy se aktivují hned po narození a mají pomoci s přežitím miminka. Měly by do 12–24 měsíců zcela vymizet (protože mozek postupně dozrává), jinak mohou brzdit vývoj dítěte.

👶 Pokud tyto reflexy nevymizí v 1.–2. roce života a přetrvávají u dítěte, mohou ovlivňovat učení, chování i pozornost.

🔍 Poznámka pro rodiče: Pokud dítě vykazuje kombinace výše uvedeného (např. časté přetížení, špatná rovnováha, psaní, sed), je vhodné uvažovat o vyšetření neuromotorické nezralosti (např. INPP, RMT metody).

2. Co je to hypermobilita

Hypermobilita znamená, že má člověk velmi ohebné klouby – někdy až příliš, laicky se označuje jako „gumovitost kloubů“. Ale není to jen o těle. Hypermobilní lidé často trpí:

• 🧍 bolestmi zad, kloubů, ztuhlostí
• ⚡ dysautonomií (nervový systém „blbne“ – bušení srdce, únava, přehřátí)
• 🎯 problémy s pozorností, rovnováhou, smyslovým přetížením

A teď to důležité:

📌 Podle výzkumu Baeza-Velasco et al., 2018 a Csecs et al., 2022, až 80 % žen s ADHD má projevy hypermobility nebo s ní spojené poruchy.

3. Příznaky hypermobility podle věku

Batole a předškolák

• Zakopávání, časté pády
• Věčné „ležení“ na zemi
• Neochota běhat nebo lézt
• Stížnosti na bolesti nohou

Školák

• Nešikovnost ve sportech
• Potřeba opory při sezení
• Problémy s rukopisem (unavené ruce)
• Častá únava a bolest svalů

Dospívající

• Bušení srdce, nevolnost, „přehřátí“
• Potřeba dlouhého spánku, „vybití baterek“
• Střídání extrémů v aktivitě a vyčerpání
• Diagnózy jako EDS nebo POTS (často s ADHD)

📌 Diagnostický test: Beighton Score – testuje přetah ruky přes zápěstí, dotyk rukama na zem s napnutými koleny, atd.

4. Jak to všechno souvisí

Když se nezvládne vývojová motorika, mozek nemá správné základy pro:

👉 Pokud hypermobilita způsobuje špatný postoj a tělesné napětí, vzniká nadměrné smyslové zatížení, které zahlcuje mozek. A ten pak nezvládá přepínat pozornost, což je typické pro ADHD.

5. Jak poznat přetrvávající reflexy

Příznaky, které můžeš pozorovat u dětí:

• Sedí s „nohama do W“ nebo stále mění polohu.
• Při psaní kroutí hlavu nebo celé tělo.
• Snadno se lekají.
• Narážejí do věcí, špatně odhadují vzdálenosti.
• Mají problém se čtením a psaním – písmena „skáčou“.
• Jsou neklidní, ale zároveň nemotorní.
• Trpí častým přetížením nebo záchvaty vzteku.

6. Cvičení pomáhá – účinky a typy cvičení

Odborné programy zaměřené na:

• inhibici reflexů (např. podle metody INPP nebo RMT)
• cerebelární trénink (např. bilaterální pohyb, rytmus, rovnováha)
• fyzioterapie zaměřená na propriocepci

💡 Výzkumy ukazují, že:

• Cvičení pomáhá zlepšit držení těla, pozornost, školní dovednosti.
• Dochází ke zklidnění nervového systému a snížení stresové zátěže.
• Děti se lépe soustředí, méně „vybuchují“ a lépe píší.

Závěr

Tělo a mozek jsou propojené mnohem víc, než si myslíme. Děti (a dospělí) s ADHD často zažívají potíže, které nevycházejí z „neposlušnosti“, ale z nezralého nervového systému a přetíženého těla.
Správným cvičením a pochopením můžeme podpořit jejich pozornost, rovnováhu a vnitřní klid – krok za krokem.

Ověřené vědecké zdroje

Dr. Ecclesová je autorkou studie Eccles (2016) – Hypermobility and Autonomic Hyperactivity.

V tomhle videu anglicky laicky vysvětluje přesný princip, jak hypermobilita působí na tělo i sílu příznaků ADHD, zahlcení mozku, zvyšování stersových hormonů,...

The Breakthrough Science That Proves Link Between ADHD and Hypermobility | Dr. Jessica Eccles PhD - YouTube

Tohle mi připadá naprosto přelomové obzvlášť v souvislosti se somato-psychickým syndromem. Tělo má na příznaky ADHD obrovský vliv. Není to jenom psychická záležitost.

Vědecké studie

Baeza-Velasco et al. (2018) – ADHD and Joint Hypermobility

Csecs et al. (2022) – Joint Hypermobility and Neurodivergence

Eccles (2016) – Hypermobility and Autonomic Hyperactivity

Stoodley (2016) – Cerebellar Contributions to Cognitive Function in ADHD

Malliou et al. (2020) – Motor training and reflex integration in ADHD

Brown, Reilly (2012) – Motor deficits and learning problems

McPhillips et al. (2006) – Persisting primitive reflexes in children with learning difficulties

Are patients with hypermobile Ehlers–Danlos syndrome or hypermobility spectrum disorder so different? | Rheumatology International

Raj 2013 - Postural Tachycardia Syndrome (POTS) | Circulation

Hakim et al. (2017,2023)

Malfait, Castori, Francomano et al. 2017 - The 2017 international classification of the Ehlers-Danlos syndromes - PubMed

The 2017 international classification of the Ehlers–Danlos syndromes - Malfait - 2017 - American Journal of Medical Genetics Part C: Seminars in Medical Genetics - Wiley Online Library

Beighton Scale criteria - hodnocení stupně hypermobility podle ohebnosti kloubů

Hakim et al. (2017) refers to a series of seminal papers published in the American Journal of Medical Genetics Part C: Seminars in Medical Genetics. These works formed the backbone of the 2017 International Classification of the Ehlers-Danlos Syndromes (EDS), which replaced the previous 1998 Villefranche criteria.

Hakim, De Wandele, O'Callaghan, Pocinki, Rowe - Chronic fatigue in Ehlers-Danlos syndrome-Hypermobile type - PubMed

Castori, Tinkle, Levy et al. 2017 - A framework for the classification of joint hypermobility and related conditions - PubMed

Chopra, Tinkle, Hamonet, Brock, Gompel, Bulbena, Francomano - Pain management in the Ehlers-Danlos syndromes - PubMed

Management strategies for chronic pain in EDS includes physical therapy, medications, as well as durable medical equipment such as cushions, compressive garments, and braces.

Bulbena, Baeza-Velasco, Bulbena-Cabré, Pailhez, Critchley, Chopra, Mallorquí-Bagué, Frank, Porges - Psychiatric and psychological aspects in the Ehlers-Danlos syndromes - PubMed

Hypermobile Ehlers-Danlos syndrome (a.k.a. Ehlers-Danlos syndrome Type III and Ehlers-Danlos syndrome hypermobility type): Clinical description and natural history - PubMed

Bulbena-Cabré, Rojo, Pailhez,Buron Maso, Martín-Lopez, Bulbena - Joint hypermobility is also associated with anxiety disorders in the elderly population - PubMed

Bulbena-Cabre, Duñó, Almeda, Batlle, Camprodon-Rosanas, Martín-Lopez, Bulbena - Joint hypermobility is a marker for anxiety in children - PubMed

Baeza-Velasco, Gely-Nargeot, Vilarrasa, Fenetrier, Bravo - Association between psychopathological factors and joint hypermobility syndrome in a group of undergraduates from a French university - PubMed

Pailhez, Rosado, Bulbena-Cabré, Bulbena - Joint hypermobility, fears, and chocolate consumption - PubMed

We found significant differences when comparing severe fears between the groups with and without hypermobility (7.6 vs. 11; p = 0.001), reinforcing the hypothesis that the intensity of fears is greater in subjects with hypermobility.

Only the frequency of chocolate intake was significantly higher among subjects with hypermobility (31.2% vs. 51.2%; p = 0.038) and may correspond to attempts of self-treatment of the collagen condition.

Ehlers-Danlos Syndromes and Hypermobility Spectrum Disorders - History, diagnosis, characteristics - Selected Heritable Disorders of Connective Tissue and Disability - NCBI Bookshelf

Castori, Hakim 2017 - Contemporary approach to joint hypermobility and related disorders - PubMed

Guarnieri, Castori, 2018 - Clinical Relevance of Joint Hypermobility and Its Impact on Musculoskeletal Pain and Bone Mass - PubMed

Recent findings confirm a complex pathogenesis for pain in JH and EDS and suggest a potential role for joint instability, central sensitization and small fiber neuropathy.

Some papers present bone mass reduction as an associated feature of JH and EDS. The association is preliminary and reflects heterogeneous mechanisms.

COL6A5 variants in familial neuropathic chronic itch - PubMed

COL1-related overlap disorder: A novel connective tissue disorder incorporating the osteogenesis imperfecta/Ehlers-Danlos syndrome overlap - PubMed

Orthostatic Intolerance and Postural Orthostatic Tachycardia Syndrome in Joint Hypermobility Syndrome/Ehlers-Danlos Syndrome, Hypermobility Type: Neurovegetative Dysregulation or Autonomic Failure? - PubMed

Refining patterns of joint hypermobility, habitus, and orthopedic traits in joint hypermobility syndrome and Ehlers-Danlos syndrome, hypermobility type - PubMed

Forghani - Updates in Clinical and Genetics Aspects of Hypermobile Ehlers Danlos Syndrome - PMC

Ehlers-Danlos syndrome with lethal cardiac valvular dystrophy in males carrying a novel splice mutation in FLNA - PubMed

Google AI: Synthesizing Your Research Chain - Your queries are building a fascinating "Bio-Psycho-Social" map of a specific human experience: - Researcher The "Piece of the Puzzle"

Hakim (2017) Provides the Structural Framework (Hypermobility/EDS).

Raj (2013) Explains the Physiological Driver (POTS/Autonomic instability).

Wittmann (2009) Defines the Subjective Bridge (Interoception/Bodily signals shaping time).

Lake & Meck (2013) Details the Neural Mechanism (Dopamine/Arousal warping the internal clock).

Články, bakalářské a diplomové práce o hypermobilitě v češtině

Cvičení v češtině

Videa o hypermobilitě a cvičení v angličtině

Podpora pro lidi s hypermobilitou a Ehlers-Danlosovým syndromem

Ehlers-Danlosův syndrom a syndrom hypermobility - pacientská organizace - Facebook

Asociácia Vaskulárnych Kompresívnych Syndrómov a Ehlers-Danlos - pacientská organizace - Facebook

Skupina: Hypermobilita (Hypermobilní syndrom) | Facebook

---

Sekce D – Procenta výskytu v populaci

Procenta výskytu přetrvávajících primitivních reflexů

Údaje jsou založeny na metaanalýzách a dlouhodobých výzkumech z let 2010–2023:

Skupina	Odhadovaný výskyt	Zdroj
Běžná populace dětí	10–15 %	McPhillips et al., 2000; Goddard Blythe, 2005
Děti s poruchami učení (dyslexie, ADHD, dyspraxie)	50–75 %	INPP studies, McPhillips et al., 2006; Brown & Reilly, 2012
Dospělí s neřešenou NDD v dětství	15–25 %	Goddard, 2013; Heikkilä et al., 2020

Poznámka: Přetrvávání reflexů se někdy objevuje i u jinak zdravých dětí, ale většinou nemá výrazný vliv. Jenže reflexy mohou být aktivní i ve více systémech nebo velmi silně, obvykle korelují s vývojovou nerovnováhou.

Procenta výskytu hypermobility

Skupina	Odhadovaný výskyt	Zdroj
Běžná populace (dospělí i děti)	10–20 %	Remvig et al., 2011 (EULAR); Beighton scale studies
Ženy s ADHD	40–80 % (podle definice)	Csecs et al., 2022; Baeza-Velasco et al., 2018
Děti s ADHD, ASD nebo SPD	35–50 %	Clinics in Developmental Medicine; Bulbena et al., 2015
Lidé s hypermobilním EDS (hEDS)	~1–2 %	Tinkle et al., 2017 (EDS guidelines)

🎨 Kraťoučké texty do obrázku (grafiky, dlaždice, sociální sítě):

Délka do 5 slov	Délka do 7 slov
🧠 10–20 % dětí	🧠 10–20 % dětí má přetrvávající reflexy
⚡️ 60 % s ADHD	⚡️ 60 % dětí s ADHD má neuromotorické potíže
🤸‍♀️ Nezralé reflexy = školní potíže	🔁 Reflexy mohou ovlivnit chování i učení
🌀 Neviditelné, ale zásadní	🧩 Reflexy, které dítě samo neovlivní
🧍 Hypermobilita a ADHD spolu souvisí	⚖️ Mozek i tělo potřebují rovnováhu

Shrnutí

• U dětí s ADHD a SPU se velmi často překrývá výskyt jak neuromotorické nezralosti, tak tělesné dysregulace (např. hypermobilita).
• Kombinace těchto faktorů zvyšuje riziko přetížení, smyslového zahlcení a emoční nestability – typických pro ADHD a RSD.
• Až 10–20 % všech dětí má zbytky primitivních reflexů, které mohou ovlivnit učení i chování.
• U více než poloviny dětí s ADHD přetrvávající reflexy ztěžují soustředění, motoriku, emoce i sebeovládání, školní úspěch i každodenní chování.
• Až 70 % dětí s ADHD má zároveň známky neuromotorické nezralosti nebo hypermobility.
• Včasné rozpoznání a podpora těla i nervového systému mohou pomoci výrazně zlepšit fungování ve škole i doma.

---

Sekce E – Jak přetrvávající reflexy a hypermobilita vedou k meltdownům

Přetrvávající primitivní reflexy a hypermobilita mohou být nepřímou, ale velmi významnou příčinou meltdownů, zejména u dětí (ale i dospělých) s ADHD, autismem nebo smyslovou citlivostí.

1. Neuromotorická nezralost → smyslové přetížení

• Dítě má potíže s koordinací, rovnováhou, psaním, čtením.
• Přetrvávající reflexy nutí tělo dělat pohyby „navíc“ nebo blokují přirozený vývoj.
• Každodenní aktivity (sezení, čtení, běhání, oblékání) jsou pro něj náročnější než pro vrstevníky.
• Výsledkem je tělesná i psychická únava, napětí, frustrace.

2. Hypermobilita → přetížení nervového systému

• Klouby neudrží postoj, dítě se „rozpadá“ v sezení i stání.
• Neustálé skenování těla mozkem kvůli rovnováze (propriocepce nefunguje dobře) vyčerpává.
• Vzniká tzv. senzorické zahlcení těla → mozek nedokáže zpracovat ani běžné podněty.
• To spouští stresovou reakci – úzkost, podrážděnost, neschopnost se ovládat.

3. Výsledek: meltdown

Jakmile tělo ani mysl nezvládnou další vstupy, dojde k „přetížení systému“, což vede k:

• silnému pláči
• výbuchům vzteku
• útěkům nebo stažení do sebe
• ztrátě řeči / dechu
• úplnému zhroucení (shutdown)

---

Sekce F – Co dalšího tyto potíže způsobují?

Pro přetrvávající reflexy

• Poruchy čtení, psaní, počítání (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie)
• Problémy se sebevědomím (pocit „já to neumím“, frustrace)
• Nešikovnost, pozdní vývoj motoriky
• Neschopnost soustředit se – mozek řeší tělo, ne obsah

Pro hypermobilitu

• Chronická únava, bolesti kloubů
• Problémy s držením těla – dítě „lehá“ na lavici
• Zvýšená úzkost (kvůli přetížení nervové soustavy – dysautonomie)
• Časté poruchy trávení, pocení, nespavost
• Přecitlivělost na dotek, zvuk, teplotu, světlo

Společně tyto stavy zvyšují

• riziko RSD (Rejection Sensitive Dysphoria)
• poruchy nálady (úzkost, deprese, podrážděnost)
• školní potíže i v jinak chytrém dítěti
• sociální nedorozumění (dítě působí líně, neochotně nebo agresivně)
• meltdowny – zhroucení - výbuchy pláče, vzteku, zoufalství, útěk, ztráta řeči/dechu, zmrznutí

---

Sekce G – Cvičení ADHD nevyléčí, ale pomáhá s příznaky ADHD

Říká se tomu cvičení na integraci primitivních reflexů a trénink motoriky.

Jak to funguje?

Cvičení zaměřená na neuromotorickou zralost, integraci reflexů a cerebelární (mozkový) trénink pomáhají:

1. Zklidnit tělesné přetížení, které neustále zaměstnává mozek.
2. Zlepšit rovnováhu, držení těla, jemnou motoriku a orientaci v prostoru.
3. Zvýšit kapacitu pro pozornost, seberegulaci a emoční stabilitu.

🧬 Ale ADHD je neurovývojová porucha s genetickým základem, která ovlivňuje fungování neurotransmiterů (zejména dopaminu a noradrenalinu) a struktur mozku (např. prefrontální kůru, mozeček, bazální ganglia).

📌 Proto se ADHD cvičením „neodstraňuje“, ale:

• snižuje se tíže symptomů,
• zlepšuje se kvalita života,
• usnadňuje se fungování ve škole i doma.

Co konkrétně se může zlepšit?

Oblast	Možné zlepšení díky cvičení
Pozornost	Dítě déle udrží pozornost u úkolu
Impulzivita	Reaguje klidněji, lépe odhaduje situaci
Motorika	Lepší psaní, méně nešikovnosti
Sezení a tělesná kontrola	Dítě vydrží sedět, neválí se po lavici
Čtení a psaní	Zlepšení sledování textu, orientace na řádku
Emoční stabilita	Méně záchvatů vzteku, úzkostí, výbuchů
Kvalita spánku	Tělo se lépe zklidňuje k večeru

Výsledky z výzkumů

• McPhillips et al. (2000): po 6 měsících reflexní terapie měly děti výrazně lepší výsledky v čtení a pozornosti než kontrolní skupina.
• INPP data (2005–2015): 60–70 % dětí s ADHD mělo přetrvávající reflexy – po 6–12 měsících cvičení se zlepšily symptomy u 70 % dětí.
• Stoodley (2016): trénink mozečku (bilaterální pohyby, rovnováha) zlepšuje exekutivní funkce a paměť.
• RMTi a INPP terapeuti v praxi uvádějí, že v kombinaci s dalšími přístupy (např. strategie, CBT, medikace) má cvičení dlouhodobý efekt.

Shrnutí:

• Cvičení není náhradou za medikaci nebo terapii, ale důležitým doplňkem.
• Pomáhá uklidnit přetížený nervový systém, zlepšit tělesné vnímání a zklidnit chování.
• Neodstraňuje ADHD jako diagnózu, ale může zmírnit projevy natolik, že dítě lépe funguje – a lépe se učí, komunikuje i odpočívá.
• Nejlepších výsledků dosahují kombinované přístupy: cvičení + struktura + přijetí + případná medikace nebo strategie.

---

Sekce H – Jak propojit domácí cvičení s podporou ve škole

Praktická a ověřená doporučení pro rodiče, jak spojit cvičení na reflexy a motoriku s podporou dítěte ve škole.

Pomáhají dětem s ADHD, poruchami učení, neuromotorickou nezralostí nebo hypermobilitou zlepšit školní fungování a zvládat výzvy s menším stresem.

1. Vysvětlete učitelům, co děláte a proč

Informujte učitele, že dítě pravidelně cvičí na integraci reflexů, motoriku nebo propriocepci.

Krátce vysvětlete, že cvičení:

• zklidňuje mozek,
• zlepšuje rovnováhu a psaní,
• pomáhá soustředit se bez výbuchů.

🗨️ Příklad: „Děláme doma cviky na reflexy, které pomáhají zlepšit pozornost a držení těla. Pomalu vidíme změny a rádi bychom to sladili i s tím, co potřebuje ve škole.“

2. Zavolejte o školní úpravy – individuální plán (IVP) nebo neformální podpora

Dítě může mít:

• potíže s psaním → možnost psát kratší úkoly
• tělesné neklidy → častější krátké přestávky nebo „stojací práce“
• únavu z rovnováhy a posturálního napětí → polštářek na židli, opora zad, pružné sezení
• smyslovou citlivost → sluchátka, tichý kout, možnost odejít

👉 Škola nemusí vše „léčit“ – ale když ví, co dítě zrovna cvičí a proč, může ho podpořit vhodným prostředím.

3. Požádejte o zapojení pohybu i během vyučování

Učitel může:

• zařazovat křížová cvičení (dotek levé ruky na pravé koleno)
• nechat děti stát při čtení nebo počítání
• podpořit dítě, aby se před psaním protáhlo
• nabídnout jemné pohybové přestávky (5 min jógy, houpání, koulení míčků)

4. Zaveďte domácí školní rituály související s cvičením

• Před úkolem: krátké „mozečkové cvičení“ (např. andělíčci, křížové dotyky)
• Po úkolu: chvála + pohyb (skákání, žonglování, klidná chůze)
• Před spaním: krátké uklidňující houpání, dotykové vnímání

📌 Tím se propojí cvičení + škola + emoce – dítě nebude školu vnímat jako oddělený stresový svět, ale jako součást růstu a vývoje.

5. Sledujte změny a sdílejte pokroky

• Vezměte si do školy sešit s pokroky (např. grafomotorika, soustředění, emoce).
• Nabídněte učiteli 2–3 věty zpětné vazby za měsíc.
• Pokud škola spolupracuje, navrhujte úpravy podle potřeb dítěte (ne obráceně).

Shrnutí pro rodiče:

Co dělat	Proč to funguje
✉️ Informujte školu	Učitelé chápou, proč dítě potřebuje podporu
🪑 Žádejte školní úpravy	Zabrání se zahlcení a přetížení
🏃 Zařazujte pohyb	Mozek dítěte se lépe zaktivuje a uklidní
📘 Spojte cvičení a učení	Dítě zažívá růst, ne selhání
🗒️ Sledujte změny	Vidíte smysl cvičení a předejdete frustraci

---

Sekce I – Checklist: Co doma sledovat během cvičení

Praktický checklist pro rodiče pomůže sledovat pokroky doma během reflexní a motorické integrace – a také co říct učiteli na schůzce, aby došlo k dobrému porozumění a spolupráci.

Vyplňuj ideálně jednou týdně nebo při výrazné změně. Můžeš použít i smajlíky nebo čísla od 1 do 5.

Oblast POHYBU A TĚLA

• Vydrží dítě sedět klidněji bez vrtění?
• Má lepší rovnováhu (při chůzi, při převlékání)?
• Zlepšila se jemná motorika (psaní, stříhání)?
• Je méně nemotorné při běhání nebo hrách?
• Je méně citlivé na oblečení nebo dotek?

Oblast POZORNOSTI A UČENÍ

• Udrží déle pozornost u úkolu?
• Přečetlo nebo napsalo úkol bez velkého boje?
• Má menší odpor k opakujícím se nebo „nudným“ úkolům?
• Lépe rozlišuje řádky při čtení (neskáče očima)?

Oblast EMOCÍ A SEBEOVLÁDÁNÍ

• Je klidnější ráno nebo večer?
• Má méně výbuchů při změnách nebo frustraci?
• Lépe zvládá selhání nebo chyby?
• Řekne si o pauzu, když je unavené nebo zahlcené?

---

Sekce J – Co říct učiteli na schůzce (nebo do zprávy)

Tady jsou formulace, které pomáhají budovat důvěru, ne kritiku:

1. Úvodní vysvětlení

🗨️ „Začali jsme cvičit doma podle metody reflexní integrace, protože víme, že některé reflexy u syna/dcery přetrvávají a ovlivňují mu např. psaní, soustředění a rovnováhu.“

2. Co pozorujete doma

🗨️ „Začal/a lépe sedět u stolu, nevrtí se tolik. Zdá se, že je po ránu klidnější. Někdy ale bývá po cvičení i unavenější nebo přecitlivělý/á.“

3. Co by pomohlo ve škole

🗨️ „Byli bychom rádi, kdyby mohl/a občas během výuky změnit polohu nebo vstát. Pomohlo by i krátké protažení nebo možnost psát úkoly ve stoje.“

🗨️ „Mohl/a by mít k dispozici klidové místo, když se přetíží nebo potřebuje pauzu.“

4. Nabídka spolupráce

🗨️ „Rádi budeme sdílet, co pozorujeme doma, a budeme rádi, když nám také dáte vědět, jestli vidíte změny ve škole.“

---

Sekce K – Ukázka týdenního plánu cvičení integrace primitivních reflexů

Tady je ukázkový týdenní plán cvičení na integraci primitivních reflexů inspirovaný ověřenými metodami (zejména INPP, RMTi a neurovývojovými přístupy).

Je vhodný pro děti ve věku 5–10 let, ale dá se přizpůsobit starším i mladším dětem. Cvičení zabere jen 10–20 minut denně a mělo by být prováděno pravidelně každý den alespoň 3 měsíce.

🧠 Důležité:

• Všechna cvičení provádějte v klidném prostředí, nejlépe ve stejný čas, ideálně ráno nebo po škole.
• Opakujte každý pohyb 4–10× pomalu a vědomě.
• Pokud dítě cítí únavu nebo odpor, zkraťte čas, ale zachovejte pravidelnost.

1. Pondělí – Moro reflex & základní rytmické pohyby

• Rytmické houpání v klubíčku (ležící zárodek, kolena k hrudníku, houpání do stran)
• Andělíčci – dítě leží na zádech, rozpažuje a zpět k tělu
• Zabalení do deky – jemné stáhnutí a uvolnění tlaku

2. Úterý – ATNR (asymetrický tonický reflex)

• Střídavé otáčení hlavy vleže na zádech – ruka se natáhne směrem k otočené hlavě
• Kroužení pažemi ve vzpažení – hlava sleduje ruku
• Cvičení s míčkem – přehoz z jedné ruky do druhé přes osu těla

3. Středa – STNR (symetrický tonický reflex)

• Kočičí cvik – klek, střídavě zvedání hlavy + ohýbání páteře
• Lezení po čtyřech – pomalé, kontrolované pohyby
• Houpání na břiše – dítě se zvedá na loktech, zvedá hlavu i nohy

4. Čtvrtek – Spinal Galant reflex

• Leh na břiše, dráždění podél páteře prstem – sledujte reakce
• Válcování z boku na bok s narovnanýma nohama
• Jemné houpání pánve vleže

5. Pátek – Palmar + Rooting reflex

• Masáž dlaní a prstů
• Chytání předmětu mezi prsty různých rukou
• Označení bodu na tváři a sledování reakce – dotyk na tvář

6. Sobota – Integrace křížových vzorů

• Chůze na místě s dotykem pravé ruky na levé koleno a naopak
• Motýlek – ležení na zádech, dotýkání levé ruky a pravé nohy
• Plazení na břiše stylem vojáček

7. Neděle – Regenerační den

• Jemné rytmické houpání v dece nebo na gymnastickém míči
• Poslech rytmické relaxační hudby (bicí, šamanský buben, přírodní zvuky)
• Vizualizace těla – dítě se zavřenýma očima vnímá své ruce, nohy, dýchání

Doporučení pro rodiče

• Pište si deník změn (klid, soustředění, psaní, rovnováha).
• Cvičte se sourozencem nebo s rodičem – posiluje to důvěru.
• Nehodnoťte výkon, chvalte pravidelnost a snahu.

---

Sekce L – Co je dobré k tématu ještě připsat

Další důležité body – praktické, vědecky podložené a zároveň často opomíjené, užitečné pro rodiče, učitele i terapeuty:

1. Mozek zraje nerovnoměrně a ne lineárně

• Vývoj exekutivních funkcí (plánování, paměť, pozornost) trvá až do cca 25. roku života.
• Proto u některých dětí výrazné zlepšení nastane „až později“, ne hned během prvního roku cvičení – a to je v pořádku.
• Je důležité nehodnotit dítě podle výkonu vrstevníků, ale podle jeho vlastního pokroku.

2. Některé děti cvičení odmítají – a to není chyba

Dítě může:

• vnímat cvičení jako nátlak,
• být unavené z jiných podnětů,
• vnímat tělo jako nekomfortní (u hypermobility běžné).

Řešením je:

• kratší a zábavnější forma,
• zapojení hry,
• symbolický „trénink pro mozek“ nebo „tajné hrdinské cviky“.

3. Pravidelnost je důležitější než dokonalost

• I 5 minut denně po dobu 3 měsíců může mít větší efekt než nárazové dlouhé tréninky.
• Pomáhá vytvořit „rituál“ (např. po snídani, před učením).
• Cvičení může být součástí ranního rozběhu, jako „nastavení mozku“.

4. Je třeba zohlednit i nervový systém a citlivost

Děti s ADHD a neurodivergencí mají často přestimulovaný sympatický nervový systém.

Doporučuje se zařadit:

• dechová cvičení (např. výdech 2× delší než nádech),
• dotykové uklidňující techniky (tlakové deky, otírání rukou),
• vizualizace a příběhy při cvičení.

5. Školy potřebují informace jednoduše a prakticky

• Vytvoření krátké a srozumitelné zprávy pro učitele (co dítě potřebuje, jak vypadá přetížení, jak poznat pokrok).
• Možnost nabídnout učiteli krátký seznam podpory bez medicínského jazyka.

6. Příznaky se mohou dočasně zhoršit – to je normální

Během integrace reflexů může dojít ke „zvýraznění“ potíží (emoce, neklid, únava) – je to známka, že nervový systém reorganizuje propojení.

Pomůže:

• více klidu a pauz,
• vynechání náročnějších cvičení,
• větší zaměření na pocit bezpečí a jistoty.

7. Cíl není „norma“, ale funkční zralost

Nejde o to, aby dítě „vypadalo normálně“ – cílem je:

• aby se v těle cítilo bezpečně,
• aby se mohlo učit bez bolesti a přetížení,
• aby mělo šanci růst ve svém vlastním rytmu.

---

Sekce M – Jak poznat, že cvičení pomáhá

Tady jsou dvě praktické, podpůrné a lidsky formulované sekce, které mohou být součástí článku, letáku nebo podpůrného manuálu pro rodiče dětí s ADHD, neuromotorickou nezralostí nebo smyslovým přetížením:

Cvičení na integraci primitivních reflexů a zralost nervového systému má postupné účinky. Ne vždy se změny projeví hned – ale postupně se „drobky zlepšení“ začnou sbírat a tvoří celý obrázek. Co si všímat?

V oblasti soustředění a učení

• Dítě vydrží o pár minut déle u úkolu než dřív.
• Méně „odskakuje“ od tématu nebo přestává zapomínat věci.
• Víc chápe zadání nebo zvládne čtení bez slz.

V oblasti těla

• Přestává sedět zkrouceně, zvládne delší chůzi nebo běh bez pádu.
• Přestane se „hrbit“ při psaní.
• Už se tolik neotírá o věci nebo nestěžuje na ponožky, límec…

V oblasti emocí

• Po záchvatu vzteku rychleji zklidní.
• Nevybuchuje kvůli drobnostem jako dřív.
• Lépe snáší, když se něco nepovede.
• Začne vnímat i pocity druhých (např. řekne: „Promiň, že jsem to řekl.“)

Signály v čase

• Do 2 týdnů: drobné známky zklidnění nebo přechodné zhoršení.
• Po 4–6 týdnech: lepší pohybová jistota, o něco méně výbuchů.
• Po 3 měsících: významné změny – lépe zvládá školu, méně se hádá, klidnější spánek.

🧩 Každé dítě je jiné – pozoruj hlavně jeho vlastní vývoj oproti jeho dřívějším dnům, ne oproti jiným dětem.

---

Sekce N – Co když dítě cvičit nechce

To se stává často – a neznamená to, že cvičení je špatné. Znamená to, že dítě má nějaký důvod k odporu – tělesný, psychický nebo prostě emoční. Co pomáhá?

Zjisti důvod odporu

• Je cvičení fyzicky nepříjemné (např. ležení na zemi, tlak)?
• Má dítě dojem, že je „špatné“ a musí se opravovat?
• Je na něj tlačeno výkonově?
• Má za sebou dlouhý den a je unavené?

Změň formu, ne cíl

• Proměň cvičení ve hru nebo příběh (např. „motýlek“, „kočka“, „robot“).
• Přidej plyšáka, který cvičí s ním („podívej, jak se to učí i medvěd!“).
• Cvič spolu s dítětem – dej mu tím jistotu i vzor.
• Připrav hudbu nebo bubnování – rytmus uklidňuje a zvyšuje soustředění.
• Nezůstávej u „napiš 10x“ – ale třeba jen 3×, hlavně pravidelně.

Dejte dítěti pocit úspěchu

• Chval úsilí, ne výsledek: „To, že ses do toho pustil, je super.“
• Vymysli malý rituál po cvičení: mazlení, samolepka, bodíky, volba pohádky.
• Když dítě odmítá celé cvičení – zkuste jen jeden pohyb, jeden cvik, jednu písničku.

🟡 Někdy je menší odpor známkou toho, že se mozek reorganizuje.
🟢 I drobné změny pravidelně zopakované mají velký vliv.

---

Sekce O – Zjevné i skryté reflexy, proměnlivost v čase podle stresu, únavy,...

Rozeznávání přetrvávajících reflexů není černobílé a jejich projevy mohou být:

• silné a zjevné (např. viditelné pohyby při podnětu),
• mírné a skryté (např. v jemném chování nebo pohybu těla),
• proměnlivé v čase – podle stresu, únavy, růstu či prostředí.

Přehled hlavních reflexů, u kterých se přetrvávání reálně sleduje v souvislosti s ADHD, poruchami učení a senzorickými potížemi. U každého uvádím:

• jaký je ideální vývoj,
• jak se projevuje přetrvávání silně i skrytě,
• zda a jak se může projev měnit v čase.

1. Moro reflex (startle reflex, lekací reflex)

🧬 Účel: reakce na náhlé podněty – rozhození rukou, otevřená ústa, pláč (novorozenec).
🕒 Vymizet by měl do 4.–6. měsíce věku.

Projevy přetrvávání:

• Zjevně: prudká, přehnaná lekavost, rozhození rukou, výkřik.
• Skrytě: vnitřní lekavost bez vnějšího pohybu (napětí svalů, sevření těla, mžikání, ztuhnutí).
• Emoční labilita, úlek při doteku, strachu, náhlých změnách (nová instrukce, zvuk).

Proměnlivost

• Síla se může zvyšovat ve stresu, při přetížení nebo únavě.
• Někdy se v dětství zdá vymizelý, ale v dospělosti se vrací při traumatizaci nebo senzitivním přetížení (např. úzkost, PTSD).

2. ATNR – Asymetrický tonický krční reflex

🧬 Účel: pomáhá dítěti otáčet hlavu a hledat prs.
🕒 Měl by vymizet do 6. měsíce.

Projevy přetrvávání:

• Zjevně: při otočení hlavy se samovolně natahuje ruka na téže straně.
• Skrytě: potíže přejíždět očima zleva doprava (čtení), špatný rukopis, přehnaná snaha sedět rovně (tělo se brání rotaci).
• U dětí při kreslení „jede hlava do strany“, opisují při psaní nepřirozeně.

Proměnlivost:

• Čím více se dítě snaží současně pohybovat očima a hlavou, tím víc se reflex projeví (např. čtení vleže, při únavě).

3. STNR – Symetrický tonický krční reflex

🧬 Účel: pomáhá dítěti lézt – když zvedne hlavu, zvednou se ruce a ohnou nohy.
🕒 Vymizet do 11. měsíce.

Projevy přetrvávání:

• Zjevně: dítě padá na lavici, hlava mu „padá“ při psaní.
• Skrytě: těžké přechody mezi čtením a psaním, pohybem a myšlením.
• Nechuť ke sportu nebo lezení – nekoordinované pohyby.

Proměnlivost:

• Vyleze víc při únavě, dlouhém sezení, nácviku nového pohybu (např. učení plavání).

4. Spinal Galant reflex

🧬 Účel: aktivuje pohyb v páteři, důležitý při porodu.
🕒 Měl by vymizet do 9 měsíců.

Projevy přetrvávání:

• Zjevně: lechtivost okolo páteře, dítě reaguje na dotyk zády úhybem.
• Skrytě: špatná tolerance oblečení, tiky v bederní části zad, neposednost, stěžování si na sezení.

Proměnlivost:

• Citlivost zad může být horší při stresu, růstu nebo při zánětech.
• Může být spojeno s nočním pomočováním do pozdějšího věku.

5. Palmar reflex

🧬 Účel: uchopovací reflex – novorozenec automaticky stiskne předmět.
🕒 Měl by vymizet do 3 měsíců.

Projevy přetrvávání:

• Zjevně: silné svírání tužky, obtíže s uvolněním ruky.
• Skrytě: nechuť k jemné motorice, špatná koordinace ruka-oko, problémy se psaním.

Proměnlivost:

• Zhorší se při stresu nebo pokud dítě nemá dobrou oporu zápěstí.

6. Babkin reflex

🧬 Účel: spojení dlaní a úst – pomáhá s koordinací sání.
🕒 Vymizet do 4–6 měsíců.

Projevy přetrvávání:

• Zjevně: při tlaku na dlaně se pohybuje jazyk nebo ústa.
• Skrytě: nekoordinovaná řeč, slabší artikulace, porucha propojení motoriky rukou a řeči (např. když píše, nemluví – nebo naopak).

Proměnlivost:

• Může se aktivovat i v dospělosti, např. při silném stresu → nervozita rukou, pohyby pusou, přežvykování.

7. Rooting reflex (hledací reflex)

🧬 Účel: hledání prsu – dotyk na tvář = otočení hlavy.
🕒 Vymizet do 3 měsíců.

Projevy přetrvávání:

• Zjevně: dotyk na tvář způsobí tiky, otočení, úhyby.
• Skrytě: přecitlivělost obličeje, tiky při jídle nebo řeči, problém s tolerancí brýlí nebo čepice.

Proměnlivost:

• Zhoršuje se při spánku, emočním stresu, dotyku zvenčí.

Shrnutí

• Reflexy nemusí být 100% aktivní, ale i jejich zbytková aktivace může narušovat vývoj.
• Skryté formy často unikají pozornosti – ale dítě se s nimi potýká denně.
• Síla reflexu se mění v čase – s růstem, nemocí, stresem, přetížením, nevyspáním.
• Pravidelné sledování a záznam (deníček, videa, pozorování ve škole) může odhalit souvislosti a pokrok.

---

Sekce P – Jak se léčí hypermobilita

Hypermobilita a přetrvávající reflexy se často překrývají, ale nejsou totéž. Obě ovlivňují nervový systém, držení těla, motoriku i emoční stabilitu. Ale přístup k nim není úplně stejný.

Cvičení na hypermobilitu pomáhá nepřímo

Cvičení zaměřené na integraci reflexů může u hypermobilního dítěte pomoci zklidnit tělo a zlepšit propriocepci, což je vnímání vlastního těla v prostoru. Díky tomu:

• tělo lépe „tuší“, kde končí ruce, nohy, páteř,
• dítě lépe stabilizuje své pohyby i sezení,
• mozek není tak přetížený kompenzací tělesné nestability.

🔁 ALE reflexní cvičení neřeší přímo pružnost vazů nebo strukturální oslabení – u hypermobility jsou vazy (a někdy i kůže a cévy) prostě příliš pružné.

Jak se léčí nebo kompenzuje hypermobilita – není to nemoc

Hypermobilita není nemoc – ale zvýšená pružnost vaziva, která u některých lidí způsobuje bolesti, únavu, přetížení a neurovegetativní potíže.

Postup závisí na tom, zda se jedná o prostou hypermobilitu, nebo součást syndromu (např. hEDS).

🔍 Základní kroky léčby a kompenzace:

1. Cílená fyzioterapie a senzomotorický trénink

• Zpevňování hlubokého stabilizačního systému (core)
• Aktivace svalů, které jiní nemusí tolik cvičit (např. svaly kolem lopatek, kolen, páteře)
• Cvičení pro zlepšení propriocepce (např. bosu, chůze po čáře, zavřené oči)

🧠 Tělo se učí držet bez přetěžování vazů – čím lépe je stabilizováno, tím méně „poplašných“ signálů do mozku → méně únavy a úzkosti.

2. Upravený pohybový režim

• Nevhodné: dynamické sporty s dopady (např. trampolína, běh bez vedení), nadměrný strečink
• Vhodné: plavání, pilates, jóga pod vedením (důraz na stabilitu, ne prohýbání), tanec s kontrolou
• Důležité: budování kontrolovaného pohybu, ne rozsahu

3. Podpora nervového systému

Hypermobilita často souvisí s neurovegetativní dysregulací → únava, bušení srdce, nesnášenlivost horka, stres

Pomáhá:

• jemná doteková regulace (masáže, tlaky, deky)
• klidné prostředí s rytmem a předvídatelností
• případně medikace nebo nutriční podpora (např. Mg, B-komplex, omega-3)

4. Vzdělávání rodiny a školy

• Hypermobilní děti nejsou líné nebo rozmazlené, ale přetížené.
• Potřebují častější pauzy, podpěrky, možnost ležet nebo stát.
• Rodiče by měli znát rizika přetížení a sledovat varovné signály (únava, stížnosti na bolest, citlivost).

5. Při podezření na EDS (Ehlers–Danlosův syndrom)

• Doporučuje se genetická konzultace a specializovaná péče.
• hEDS (hypermobilní typ) je nejčastější, ale často přehlížený – bývá spojován s ADHD, ASD, úzkostmi, depresí, dysautonomií.

Shrnutí léčby hypermobility

Reflexy	Hypermobilita
Vývojové, zralost nervového systému	Strukturální (vazivo, klouby, někdy i cévy)
Lze „integrovat“ pomocí specifických cvičení	Lze kompenzovat tréninkem, stabilitou, úpravou pohybu
Příznaky: pohyb, emoční přetížení, chování	Příznaky: únava, bolesti, neklid, časté „rozpadání těla“
Dobře reaguje na rytmická cvičení, senzomotoriku	Potřebuje cílený pohyb, stabilitu, úlevu

---

Sekce Q – Další odpovědi

Výborně – míříš do hloubky, která dává smysl nejen pro výzkum, ale i praktickou podporu lidí.
Níže najdeš logicky uspořádané hlavní otázky a odpovědi, které se týkají přetrvávajících reflexů, hypermobility, dospělosti a záchytu u nediagnostikovaných lidí s ADHD nebo jinou NDD (neurovývojovou poruchou).

HLAVNÍ OTÁZKY A ODPOVĚDI

1. Ustoupí přetrvávající reflexy samy během života?

U části dětí ANO – reflexy mohou dozrát spontánně, zejména pokud mají dostatek:

• volného pohybu,
• tělesné hry,
• lezení, lezení a ještě jednou lezení (důležitý vývojový stupeň).

Ale čím výraznější porucha nervové regulace (např. ADHD, ASD, trauma), tím větší šance, že reflexy přetrvají – do adolescence i dospělosti.

U dospělých

• Mírné zbytky reflexů jsou běžné i u neurotypiků, ale obvykle neomezují život.
• U lidí s NDD (zejména ADHD, ASD, dyspraxií) přetrvávající reflexy často ovlivňují posturální stabilitu, smyslovou regulaci a emocionální zralost – a tedy i pracovní výkon a vztahy.

2. Z hypermobility se nevyroste – ale může se zlepšit?

Hypermobilita (vazivová) je geneticky daná – vazy zůstávají pružné celý život.

Ale správným pohybem a kompenzací lze:

• výrazně zpevnit tělo,
• zmírnit bolesti, únavu, výkyvy nálad i dysautonomii,
• předcházet chronickému přetížení kloubů.

3. Kolika dospělých lidí se týkají přetrvávající reflexy nebo hypermobilita?

U dospělých s ADHD nebo jinými NDD (autismus, dyslexie, dyspraxie, traumatické vývojové poruchy):

📊 Orientační odhady

Skupina	Přetrvávající reflexy	Hypermobilita
Neurotypická populace	5–10 % (mírné zbytky)	10–20 % (hlavně ženy)
ADHD dospělí	30–50 %	40–80 % (podle pohlaví a typu ADHD)
ASD dospělí	40–60 %	60–90 % (často s dysautonomií, POTS)
Ženy s ADHD	50–70 % (nebo trauma/nesoulad)	až 80 % (často nediagnostikované)

4. Kolik lidí v ČR má ADHD a neví o tom?

Odhady:

• ADHD v populaci: cca 3–5 % = 300–500 tisíc lidí v ČR
• Diagnostikovaných: cca 50 tisíc
  → 90 % dospělých a část dětí zůstává nediagnostikována.

Důsledky

Tito lidé často zápasí s:

• neschopností udržet směr v životě,
• burnouty, nízkou sebedůvěrou, úzkostmi,
• nevysvětlenou tělesnou bolestí, podrážděností, vyčerpáním.

5. Kolika lidem by se dalo pomoci, kdyby o tom věděli?

Většině. Ne každý potřebuje medikaci.
Ale většina lidí s ADHD, přetrvávajícími reflexy nebo hypermobilitou by mohla těžit z:

• informací o tom, co se s nimi děje,
• cvičení,
• strategie, přijetí, podpory,
• úprav prostředí.

📌 Uvědomění, že „nejsem divný, jsem jiný“ mění životní trajektorii.

Doplňující otázky

1. Proč se reflexy často neřeší u dospělých?
   → Nevědí, že to existuje. Mnozí terapeuti nejsou školeni k jejich pozorování v dospělosti.
2. Proč ženy s ADHD unikají diagnóze i léčbě?
   → Lépe maskují, často se kompenzují výkonem nebo perfekcionismem. Častější somatizace (tělesné příznaky).
3. Jaký je vztah mezi traumatem a přetrvávajícími reflexy?
   → Trauma může „zamrznout“ vývoj a vracet tělo do nižších režimů – reflexy se „znovu objeví“.
4. Může se hypermobilita projevit i psychicky?
   → Ano – formou vyčerpání, úzkostí, paniky, dysautonomie (POTS, únava, motání hlavy).

Shrnutí

Až 80 % dospělých žen s ADHD má hypermobilitu – a neví o tom.
Více než 50 % nediagnostikovaných lidí s ADHD by mohlo lépe fungovat, kdyby pochopili své tělo.
Reflexy mohou přetrvávat i v dospělosti – a pořád ovlivňovat každodenní fungování.

---

Sekce R – Odkazy na další články a citáty

Články:

Nadané děti a primární reflexy

Listy klinické logopedie: Primární reflexy a jejich vliv na motoriku a řeč

PRIMÁRNÍ REFLEXY A JEJICH VLIV NA MOTORIKU A ŘEČ - Mgr. Marja Volemanová

Výskyt přetrvávajících primárních reflexů u školních dětí - Diplomová práce BC. KATEŘINA DOLEŽELOVÁ, Brno 2021

Projevy přetrvávajících primárních reflexů u dětí s narušenou komunikační schopností z pohledu logopeda – Veronika KOŘISTKOVÁ

PŘETRVÁVAJÍCÍ PRIMÁRNÍ REFLEXY U DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU - Bakalářská práce Kateřina Štenglová, Plzeň 2024

Přetrvávající primární reflexy u dětí s odloženou školní docházkou - Diplomová práce Bc. Veronika Petráková, UJEP Ústí nad Labem 2024

FAQ: Primární reflexy a neurovývojová stimulace

Primární reflexy a jejich vliv na výuku - Učíme společně

Primární reflexy se dají odstranit. Začít se ale musí co nejdřív, dokud je dítě malé - Metro.cz

Má Vaše dítě potíže s pozorností? Přetrvávající primární reflexy mohou být klíčem k řešení | Eduall Blog

Přetrvávající primární reflexy - Poradna Matoušková

Primární reflexy u školáků

Prevence poruch učení začíná hned po narození | Šance Dětem

Stimulace | Šance Dětem

Přetrvávající primární reflexy u dětí mladšího školního věku

Tato bakalářská práce se věnuje otázce přetrvávajících primárních reflexů u dětí v mladším školním věku. Teoretickými východisky jsou současné poznatky o primárních reflexech a metodách, které se zabývají jejich inhibicí. S touto problematikou jsou čím dál více spojovány poruchy chování, učení i motoriky, a proto bylo hlavním cílem zjistit, zda se u dětí na běžné základní škole primární reflexy stále objevují, ačkoliv měly být inhibované již v raném dětství. Sledovanou skupinou bylo 32 dětí ve věku od 6 do 7 let. Děti byly testovány na 6 vybraných primárních reflexů, které bývají s touto problematikou nejvíce spojovány. Vývoj a rizikové faktory byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření určeného pro zákonné zástupce dětí. Z výzkumu vyplývá, že u 78 % pozorovaných dětí přetrvává nejméně jeden vyšetřovaný reflex. Zároveň je patrná jistá spojitost přetrvávání primárních reflexů s odchylkami v raném psychomotorickém vývoji. Autorka práce v závěru doporučuje zvyšovat povědomí o této problematice, aplikovat preventivní cvičení v rámci předškolního a primárního vzdělávání a klást větší důraz na prevenci a diagnostiku přetrvávajících primárních reflexů.

UnirehApp - Primární reflexy

Brzy získané bolesti pohybového aparátu, především v oblasti páteře. Nervozita nebo úzkost. Bolesti dolní části zad. Špatná paměť. Snadno se rozčílí nebo zraní, rychle se rozpláče. Potřeba vrátit se k věcem, abyste se ujistili, že byly provedeny správně. Nerozhodný. Pocity beznaděje z budoucnosti. Potíže se soustředěním, snadno se rozptyluje. Slova nebo myšlenky, které nemůžete vypustit ze své mysli. Tendence prokrastinovat a nedokončovat úkoly. Pocit nedocenění, že se o vás ostatní dostatečně nezajímají nebo dostatečně neoceňují věci, které děláte. Zajímá vás, co si o vás ostatní myslí. Pocit neklidu a neschopnost klidně sedět. Pocit méněcennosti, nedostatečnosti. Bolest nebo citlivost ve svalech. Sklon k přejídání. Syndrom dráždivého tračníku. Impulsy k rozbíjení věcí. Nedostatek energie, pocit slabosti. Myšlenky na sebevraždu. Nechuť chodit do společnosti, zejména ve skupině. Tendence ocitnout se ve vzrušených diskusích nebo hádkách. Pocit bezcennosti. Cítit se sám i ve společnosti ostatních. Nejistota, pochybnosti o sobě.

PRIMÁRNÍ REFLEXY A JEJICH VLIV NA MOTORIKU A ŘEČ | proLékaře.cz

Tento článek je určený pro lékaře, tady je stručný souhrn článku:

Vývoj motoriky, primární reflexy a vývoj řeči spolu souvisí. Ale jak? Denně pracuji s dětmi s přetrvávajícími primárními reflexy. Tyto děti mívají problémy ve škole (poruchy učení, soustředění, pozornosti), s motorikou (horší hrubá i jemná motorika, grafomotorika a koordinace pohybů), mají autistické symptomy nebo mají problémy s řečí, čemuž se věnuji v tomto článku. Ráda spolupracuji s logopedy, abychom nabídli co nejkomplexnější přístup a péči dětem s těmito potížemi. Cílem tohoto článku je tedy stručně a srozumitelně vysvětlit souvislosti mezi primárními reflexy a vývojem motoriky a řeči. V závěru pak i krátce zmíním možnosti intervence, které mohou i (kliničtí) logopedi zařadit do své logopedické praxe.

---

Sekce S – Odkazy na některé odborníky na primární reflexy

Zatím se mi jich podařilo najít málo. Pokud víte o někom dalším, dejte mi, prosím, vědět, ať je sem zařadím.

Odkazy na některé odborníky na primární reflexy - ADHD strategie

Díky. Odkaz na zdroj "Malliou et al. (2020) – Motor training and reflex integration in ADHD" bohužel nefunguje, ukazuje na neexistující studii nebo stránku. Najdi, prosím, správný existující odkaz na tu studii nebo nějakou jinou, která popisuje totéž. Ještě prosím důkladněji popiš všechny primitivní reflexy, které někdy přetrvávají, a jak je můžou rodiče dětí poznat (a jestli se to projevuje v různém věku různě). A všechny rozpoznatelné příznaky hypermobility a jak je poznat (zase podle věku, jestli je to potřeba). ----- Dej mi, prosím, příklad týdenního cvičebního plánu

Chceš k tomu ještě pracovní listy nebo jednoduché ilustrace pohybů? Rád ti je vytvořím.

Chceš tyto údaje vložit i do infografiky nebo rozšířit o mezinárodní rozdíly v prevalenci?

Znamená to, že oboje bývá i příčinou meltdownů? Způsobuje to ještě něco dalšího? Ještě prosím shrnout, jak je to s účinností cvičení na příznaky ADHD a jak sice pomůže s příznaky, ale ADHD neodstraní. Jak to tam funguje, jaké bývají vysledky.

Pokud chceš, mohu na to připravit speciální leták pro učitele nebo rodiče, kde bude přehledně znázorněna souvislost mezi tělem a meltdowny, i návrhy, jak podpořit dítě ve škole a doma.

Chceš to?

Chceš k tomu doplnit grafy vývoje nebo doporučení pro rodiče, jak spojit cvičení se školní podporou?

Prosím doporučení pro rodiče, jak spojit cvičení se školní podporou.

Chceš k tomu vytvořit přehledový leták pro rodiče nebo učitele? Nebo checklist, co doma sledovat a co říct na schůzce ve škole?

Prosím checklist, co doma sledovat a co říct na schůzce ve škole.

🎁 Chceš z tohoto checklistu a vět udělat vyplnitelný pdf formulář nebo leták do školy? Můžu ti ho vytvořit ke stažení.

Teď prosím obrázek k článku o hypermobilitě a přetrvávajících primitivních reflexech a souvislosti s ADHD. Je ještě něco, co bychom měli k tomu tématu připsat? Jestli ano, sepiš to, prosím.

Pokud chceš, můžu z těchto bodů vytvořit informační článek, leták nebo e-book (např. „Jak poznat, že cvičení pomáhá“ nebo „Co když dítě cvičit nechce?“). Chceš některou z těchto forem?

Chceš z těchto dvou částí udělat přehledný leták nebo přizpůsobit pro různé věkové kategorie? Rád upravím.

Ještě bych ráda věděla, jak moc jsou rozeznatelné ty jednotlivé reflexy - jestli třeba lekavost bez rozhození rukou může být příznakem. Ale rozeber důkladně všechny možnosti všech reflexů, u kterých to má smysl. A jestli se může síla měnit v čase - že člověk vlivem jiných okolností začne být lekavější než dřív.

Chceš k tomuto přehledu připravit vyplnitelný checklist pro rodiče nebo pedagogy, aby si mohli odškrtávat nebo sledovat změny? Rád ho vytvořím.

Naprosto super, moc díky. Ještě prosím poradit, jak šikovně stručně shrnout do jedné věty nebo souvětí procenta výskytu. A jaký kraťoučký text dát do obrázku k článku - dlouhý maximálně jako "10-20 procent dětí" nebo "10-20 procent lidí s ADHD".

Mohu ti k tomu vytvořit i jednoduchou infografiku, dlaždici na Instagram nebo náhledový obrázek k článku (v barevném i černobílém stylu). Chceš?

A na hypermobilitu to cvičení tedy také pomáhá stejně jako na reflexy? Jak se léčí hypermobilita?

Chceš k tomu připravit i letáček pro rodiče nebo školu s tipy „Jak poznat, že dítě má hypermobilitu?“ nebo „Co s tím můžeme dělat doma“?

Moc díky. A zatím jsme mluvili hlavně o dětech, i když v tabulkách mám i "Dospělí s neřešenou NDD v dětství" a "Ženy s ADHD" a "Lidé s hypermobilním EDS (hEDS)". Z hypermobility člověk nevyroste. Přetrvávající reflexy u části lidí do dospělosti nebo v průběhu života ustoupí? Některé děti chodí na cvičení, takže se zlepší a ve statistice dospělých pak nehrají roli. Ustoupí to u někoho i samo? Kolika procent lidí v dospělosti ADHD/neADHD se ty dva problémy tedy nejspíš týkají? A jestli je diagnostikovaných jen cca 50 tisíc z 300-500 tisíc. ... kolika z nich by se dalo pomoci, kdyby to věděli? Připrav, prosím, podle potřeby další důležité otázky a potom odpovědi nějak dobře uspořádej. -----

Chceš z tohoto shrnutí připravit infografiku, doplnit tabulku nebo vytvořit brožuru „ADHD v těle – co se děje, když o tom nevíš“?

----- Hypermobilita a přetrvávající primitivní reflexy - přehlcují tělo i mozek - způsobují příznaky ADHD - 10-20 procent dětí - často skryté!!!

 

Dáte článku srdíčko?

Máte k článku nějaké náměty nebo výhrady? Líbil se Vám článek? Chcete podpořit tuhle stránku, aby se o ní víc vědělo?
Napište do diskuse na Facebooku na stránce ADHDstrategie nebo pište mailem na adhdstrategie@seznam.cz.
Sledujte stránku, komentujte, dávejte lajky tomu, co vám připadá přínosné, vyhledávejte na Googlu.
Jakákoli aktivita zvýší šanci, že budou Facebook a Google stránku víc nabízet.