ID_ARTICLE= IDS_ARTICLE=2025_03_18__13_07_03.S_dopaminem_cim_dal_vic_bolesti_vynout_se.html IDS_TREEPATH=ADHD KEYWORDS= NAME=Ďábelský dopamin nám dává i zvyšující se dávky bolesti, které se chceme vyhnout FILE_PATH=/articles/ NAME_PREFIX= PUBLISHED= UPDATED= DESCR=

Na moje moto napsal ChatGPT.

Ďábelský dopamin nám dává i zvyšující se dávky bolesti, které se chceme vyhnout

...aneb co touha dělá s vaším mozkem

Spolu s dopaminem a potěšením dostáváme i čím dál větší dávky bolesti.

Touha a závislost nejsou jen touha, ale také snaha vyhnout se té bolesti.

To říká renomovaný vědec a neurobiolog prof. Andrew Huberman ze Stanfordu ve svém krátkém videu:

Shrnutí

Stručně to znamená, že když sníme kousek čokolády, nejen že dostaneme dávku dopaminu a že i těšení na čokoládu a očekávání nám dá trošku dopaminu, ale současně s ním se vypouštějí nejdřív malé dávky chemikálie bolesti, které se úporně chceme vyhnout. A čím víckrát a víc si tu věc vychutnáváme, tím větší dávky bolesti dostáváme a tím víc se té další bolesti chceme vyhýbat. Tím víc jsme nuceni tu věc vyhledávat.

Naše touha není jen touhou po dopaminu, její součástí je i zbavit se té bolesti, kterou jsme skoro současně s dopaminem dostali.

A touha po té věci je úměrná nejen potěšení z ní, ale i míře té bolesti, kterou zažíváme, když tu věc nemáme.

Moje poznámka 1: Takže například touha po cukru nebo přejídání nemusí pocházet jenom ze zajídání psychické bolesti, jak to dřív vypadalo, ale nejspíš je z velké části způsobená přirozenou bolestí ze systému odměny. A pro lidi s ADHD, kteří se nevědomky sami medikují cukrem nebo jiným zdrojem dopaminu, jsou ta touha a vyhledávání ještě mnohem silnější.

Moje poznámka 2: A nezapomeňte, že s přívalem levného dopaminu nám mozek v touze zachovat rovnováhu ubírá dopaminové receptory, takže toho potěšení i bez té bolesti máme čím dál tím míň.

Zestručněný ale plně výstižný překlad titulků videa:

Závislost i nenávyková motivace, fungují tak, že už když něco očekáváte, uvolní se trochu dopaminu a pak, když té věci dosáhnete, uvolní se ho ještě víc.

Ale když se tak chováte opakovaně a milujete běhání nebo čokoládu, když sníte kousek čokolády, chutná to báječně a dochází k posunu od aktivace dopaminu a další chemikálie spouštějí pocit bolesti na nízké úrovni jako zrcadlový obraz dopaminu - jako pokles slasti, bolest a touhu po dalším kousku čokolády.

A to je velmi důležitá a jemná vlastnost dopaminového systému, o které se často nediskutuje. Lidé o tom vždy mluví jako o potěšení.

Někdy je těžké to vycítit, ale zkuste to příště, až budete jíst něco opravdu lahodného. Zakousnete se, chutná to lahodně a součástí zážitku je chtít toho víc. To platí pro jakýkoli příjemný zážitek.

Ďábelská past dopaminu spočívá v tom, že se nevyvinul proto, aby vás přiměl dopřávat si stále více a více něčeho. Zpočátku zažíváte nárůst potěšení a nárůst bolesti, krátce poté nebo propletený s potěšením, což vás nutí chtít toho víc.

Ale pokaždé, když si vychutnáte čokoládu nebo užijete milence, se zážitek z uvolňování dopaminu a potěšení o něco sníží. A reakce na bolest je trochu zvýšená.

Takže velká část z naší honby za potěšením je jednoduše nevědomá snaha snížit bolest z touhy.

Takže až příště zažijete něco, co se vám opravdu líbí, nechci vás z toho zážitku vyvádět, ale je opravdu důležité, abyste si toho všimli. Že částí toho, co vás opravdu baví, je očekávání a touha po dalším, a to je systém bolesti v akci.

A tak můžeme rozlišovat mezi dopaminem pro potěšení a dopaminem pro motivaci k opakování, aby se zmírnila nebo vyloučila budoucí bolest.

Dovolte mi to zopakovat. Dopamin není ani tak o potěšení, jako spíše o motivaci a touze věnovat se tomu více, aby se snížilo množství bolesti.

A teď mluvíme o bolesti jako o psychické bolesti a touze. Lidé, kterým velmi chybí milenec nebo opravdu velmi touží po jídle po momentálně nedostupné droze, to zažívají jako fyzickou i psychickou touhu. Takhle jsou tělo a mozek propojeny. Skoro to popíšou jako bolestivé. Touží po tom.

A myslím, že slovo touha je v tomto kontextu velmi cenné, protože se zdá, že touha zahrnuje zážitek celého těla, je to víc než jen chtění, které může být jen v mysli.

Vaše touha po něčem je tedy úměrná tomu, jak příjemné je dopřát si tu věc, ale také tomu, kolik bolesti zažíváte, když ji nemáte.

Andrew Huberman – What "Craving" Does to Your Brain – Videoportál | Facebook

Úplný přepis anglických titulků videa

The way that addiction works, and the way that motivation works, generally, in the non-addictive setting, is that when you anticipate something, a little bit of dopamine is released and then when you reach that thing, you're engaged in that thing, the amount of dopamine goes up even further. But as you repeatedly pursue a behavior and you repeatedly engage with a particular thing...

Let's say you love running or you love chocolate. As you eat a piece of chocolate, believe it or not, it tastes good and there's a shift away from activation of dopamine and there are other chemicals that are released that trigger a low level sense of pain.

Now you might not feel it as physical pain but the craving that you feel is both one part dopamine and one part, the mirror image of dopamine, which is the pain or the craving for yet another piece of chocolate.

And this is a very important and subtle feature of the dopamine system, that's often not discussed.

People always talk about it just as pleasure.

So it gives you dopamine, and so you engage in that.

You like chocolate, it releases dopamine, so you do that.

But for every bit of dopamine that's released there's another circuit in the brain that creates … you can think of it as kind of like a downward deflection in pleasure.

So you engage in something you really want and there's an increase in pleasure.

And then, without doing anything, there's a mirror image of that, which is downward deflection in pleasure, which we're calling pain.

So for every bit of pleasure there is a mirror image experience of pain, they overlap in time very closely.

So it's sometimes hard to sense this, but try it the next time you eat something really delicious. You'll take a bite, it tastes delicious and part of the experience is to want more of that thing.

This is true for any pleasureful experience.

Now, the diabolical part about dopamine is that because it didn't evolve in order to get you to indulge in more and more of something, what happens is that initially your experience an increase in pleasure and you also experience this increase in pain, shortly after or woven in with the pleasure, that makes you want more of that thing.

But with each subsequent time that you encounter that thing, that you pursue the chocolate, that you pursue the lover. Each time, the experience of dopamine release and pleasure is diminished a little bit.

And the diabolical thing is that the pain response is increased a little bit.

So much of our pursuit of pleasure is simply to reduce the pain of craving.

So the next time you experience something that you really like, I don't want to take you out of that experience but it is really important that you notice this, that if there's something you really enjoy, part of that enjoyment is about the anticipation and wanting of more of that thing, and that's the pain system in action.

And so, we can distinguish between dopamine, which is really about pleasure and dopamine, which is really about motivation to pursue more in order to relieve or exclude future pain.

Let me repeat that.

Dopamine isn't as much about pleasure, as much it is about motivation and desire to pursue more in order to reduce the amount of pain.

And we are now talking about pain as a psychological pain and a craving, although people that miss a lover very badly, or that really crave a food very badly, or that are addicted to a drug and can't access, it will experience that as a physical craving and a mental craving, the body and brain are linked in this way.

It's almost they'll describe it as painful. They yearn for it. And I think the word yearning is one that's very valuable in this context, because yearning seems to include a whole body experience, more than just wanting, which could be just up in the mind.

So your desire for something is proportional to how pleasureful it is to indulge in that thing but also how much pain you experience when you don't have it.

#ADHD #strategie #ADHDstrategie #dopamin #bolest #touha #příjemné #čokoláda #cukr #drogy #závislost #potěšení

Za všechny lidské objevy a vynálezy vděčíme - náhodě - urputnosti - lenosti