Méně prořezané synapse v ADHD mozku – příliš hustá síť spojení

Sekce A – Shrnutí: Co znamená „neprořezaný mozek“ – a proč je to důležité

Výzkumy posledních let ukazují, že některé neurovývojové potíže – jako ADHD, autismus, úzkosti nebo deprese – mohou mít společný biologický základ:

Nedostatečné nebo opožděné synaptické prořezávání (pruning) v mozku během dospívání.

Co to znamená?

V dětství náš mozek vytváří miliony spojení (synapsí).

V pubertě by měl začít prořezávat nepotřebné synapse – tím se stává efektivnější, rychlejší a lépe zvládá emoce.

Když nedojde k plnému prořezání, zůstává mozek zahuštěný, méně uspořádaný a náchylnější k zahlcení, zmatku nebo úzkostem, ztěžuje se soustředění, zpracování emocí i myšlení.

Víc příznaků bývá spojeno s větší hustotou tkáně v prefrontální kůře mozku.

Studie byly prováděné na mladých lidech ve věku 14-20 let, takže není jasné, jestli lidé s opožděným pruningem "dohoní" ostatní později.

Základní program z raného dětství funguje i po prořezání

Moje poznámka odjinud (nevím odkud, myslím že z přednášky o výchově):

Přestože se synapse prořežou, zůstává v mozku ten základní program.

Například když miminko dlouho pláče a nedočká se pomoci, rezignuje a začne si vyvíjet různé kompenzační mechanismy.

Vědomé vzpomínky pak dítě zapomene, ale ten program (používaný a dál rozvíjený) zůstává.

Komplexnost neurovývojových poruch – spousta faktorů

Pořád všude opakuji, že ADHD (a ostatní neurovývojové poruchy) jsou neuvěřitelně komplexní a ovlivňované velkou spoustou faktorů, které se vzájemně ovlivňují a často ještě zhoršují.

Nejen velice důležitými geny a nitroděložním vývojem (a působením hormonů v těle matky), ale i prostředím (sociální vazby, strava, pohyb, rušivé vlivy, toxiny,...) a výchovou (ovlivňuje psychiku, rozvoj mozku, vývoj kompenzačních strategií, ...), kvalitou spánku (biorytmy, hormony, schopnost usnout, klid na spánek, režim a správné načasování spánku, apnoe,...) a psychikou, zdravotním stavem, nervovou soustavou, biochemií, behaviorálními a myšlenkovými vzorci, mikrobiomem,...

A teď víme o dalším faktoru, o prořezávání synapsí.

Čím je to nejspíš způsobené – hypotéza

Za pravděpodobnou/možnou příčinu se považuje kombinace

• genetické zranitelnosti,
• vlivu prostředí v těhotenství a dětství,
• stresu a spánkové deprivace,
• možná i přílišné nebo naopak nedostatečné stimulace v raném věku.

Tady chci upozornit na článek popisující, že některá miminka si už v děloze hrají moc málo nebo moc (bez odpočinku) a že to sice neznamená automaticky určitý typ poruchy, ale že to tu neurovývojovou poruchu dost silně předpovídá:

Viz článek Hrají si ADHD miminka už v děloze? Málo nebo moc?

Což znamená, že k jinému vývoji nerovové soustavy dochází už leckdy částečně v děloze, ale pořád ještě to nemusí nutně znamenat jiné prořezávání nebo neurovývojovou poruchu.

Nejspíš existují i další faktory (a tím nemyslím žádné specifické) v průběhu dětství a puberty, které o prořezávání spolurozhodují.

Kamkoli se podíváme, najdou se tam nové důležité informace o ADHD.

Co s tím

Dobrá zpráva je, že mozek si zachovává schopnost přizpůsobení celý život.
A i když se synaptické prořezávání nedá „zapnout zpětně“, můžeme:

• vytvořit si vnější struktury (časovače, plánovače, mikronávyky),
• pracovat s mozkem přes podněty a smyslové vstupy,
• zlepšit spánek, pohyb, výživu a emoční bezpečí,
• a hlavně chápat své výjimečnosti jako součást neurodiverzity – ne jen poruchu.

Vystavení stresu v dětství – hodný a zlý stres

Vystavení stresu v dětství může ovlivnit pruning a vývoj kognitivních funkcí.

Moje otázka k tomu zní: Co to je stres?

Určitou úroveň stresu nutně potřebujeme už jen k tomu, abychom vyvíjeli životní aktivitu a neumřeli hladem.

Stres nás rozvíjí – když je ho přiměřeně – a říká se mu dobrý stres neboli eustres.

Výzvy a schopnost přizpůsobení jsou klíčové pro naši odolnost a psychickou pohodu.

Nemáme se tedy vyhýbat jakémukoli stresování dítěte, nevychovávat ho jen proto, aby nebylo stresované.

Naopak máme dítě rozvíjet, aby bylo připravené čelit překážkám.

A pak je tu špatný stres – distres.

To je nadměrný stres a traumata.

Například nezvládání požadavků, nutnost přežívat nadbytečné přehlcení (kterému se dá zabránit), přetěžování, úmrtí v rodině nebo traumatické události, vztahové a finanční krize v rodině, ze vztahů s vrstevníky, klimatická deprese, o psychickém a fyzickém týrání ani nemluvě.

Cílené přetěžování dítěte stresem kvůli odolnosti je stejně špatné jako vyhýbání se stresu.

A proč je to dobrá zpráva?

Protože díky „neprořezanému mozku“ si často uchováváme:

• netradiční asociace,
• originální nápady,
• hlubší citlivost,
• nebo kreativitu, kterou by „efektivnější“ mozek mohl ztratit.

🧩 Nepotřebujeme být jako ostatní – stačí pochopit svůj vlastní systém.

Sekce B – Výtah z článku "Lack of neuron pruning..." z New Scientist 2023

„Lack of neuron ‘pruning’ may be behind many brain-related conditions“ (New Scientist, 24. 4. 2023)
Autorka: Clare Wilson
Odkaz na originál: New Scientist – článek

Hlavní myšlenka

Nedostatečné nebo opožděné „prořezávání“ synapsí (tzv. pruning) v mozku může být společným biologickým základem různých psychických a neurovývojových poruch, včetně:

• ADHD,
• autismu,
• deprese,
• fobií,
• úzkostných poruch a dalších.

Tento jev může vysvětlovat tzv. „p factor“ – hypotézu, že různé poruchy mají společný původ.

A to přesto, že se u jedinců mohou lišit skupiny genů a ostatní faktory.

Přesto nejspíš (to neuvádím jako vědecké tvrzení) určité skupiny genů (například ty časté u ADHD) znamenají buď příčinu, velkou zranitelnost, nebo se často dědí společně s geny nedostatečného prořezávání (o některých třeba ještě nevíme).

Co je to synaptické prořezávání (pruning)?

• Mozek novorozence má nadbytečné množství synaptických spojení.
• Jde o přirozený proces odstraňování nadbytečných spojení (synapsí) mezi neurony.
• Tento proces je řízen mikrogliemi a dalšími neurobiologickými mechanismy.
• Začíná v raném dětství, ale výrazně se zrychluje v dospívání.
• Cílem je, aby mozek fungoval efektivněji – „vyčistí“ nepotřebné spoje.
• Pokud k tomu nedojde nebo je proces opožděný, mozek zůstává „překabelovaný“.

Co zjistili vědci?

Výzkumný tým vedený profesorkou Barbarou Sahakian (University of Cambridge):

• analyzoval skany mozků téměř 2000 dospívajících (ve věku 14 let),
• účastníci (nebo jejich rodiče) vyplnili dotazníky na příznaky deprese, úzkosti, poruch příjmu potravy, fobií, ADHD a autistických rysů.

🧠 Výsledek:

• Vyšší skóre příznaků bylo spojeno s větší hustotou tkáně v prefrontální kůře mozku.
• To naznačuje, že u těchto jedinců probíhá synaptické prořezávání pomaleji nebo vůbec.

Potvrzení v dalších studiích

Tento nález se potvrdil ve čtyřech dalších studiích:

• druhá velká skupina téměř 2000 teenagerů,
• dvě studie s lidmi ve věku kolem 20 let.

To naznačuje, že nedostatek prořezávání může přetrvávat i do dospělosti a ovlivňovat psychické fungování dlouhodobě.

Co zatím nevíme

• Studie neumožnila přesně kvantifikovat, o kolik je hustota mozkové tkáně vyšší, ani jak dlouho tento efekt přetrvává.
• Není jasné, zda jedinci s opožděným pruningem "dohoní" ostatní později – otázka zůstává otevřená.

Odborné komentáře

• Prof. Robert Plomin (King’s College London), expert na genetiku, potvrzuje, že:
  • nový „neurobiologický p factor“ je věrohodná, i když zřejmě ne jediná příčina,
  • hledá se obecný mechanismus, který propojuje různá duševní onemocnění.

Odkazovaná studie

• Journal: Nature Medicine
• DOI: 10.1038/s41591-023-02317-4

Shrnutí pro laiky

Představ si mozek jako spletitou síť kabelů. Aby fungoval rychle a dobře, musí se v pubertě „protřídit“ – zůstanou jen ty důležité.

Když se synapse neprořežou, mozek se snadněji zahltí, ztěžuje se soustředění, zpracování emocí i myšlení.

To by mohlo být společným vysvětlením, proč se v mnoha různých poruchách objevují podobné potíže.

Odborné zdroje a hlavní zjištění

1. Ahmed et al., 2024

🔗 ScienceDirect – Transient impairment in microglial function causes sex-specific deficits in synaptic maturity and hippocampal function in mice exposed to early adversity

🧩 Zjištění:

• Experimenty na myších ukázaly, že poškození mikroglií (buněk imunitního systému v mozku) vede k nedokonalému prořezávání.
• Následek: nedostatečná zralost synapsí a zhoršení funkce hippocampu – oblasti klíčové pro paměť a orientaci.
• Efekty se liší podle pohlaví, u samic byly dopady výraznější.

📌 Význam:

• Mikroglie hrají klíčovou roli v dozrávání mozku.
• Vystavení stresu v dětství může ovlivnit pruning a vývoj kognitivních funkcí.

Cao et al., 2025 – Nature Molecular Psychiatry

🔗 Nature – Cognitive predictors of mental health trajectories are mediated by inferior frontal and occipital development during adolescence

🧩 Zjištění:

• Vývoj mozkových oblastí během adolescence – zejména dolní čelní a týlní kůra – je mediátorem duševního zdraví.
• Nedostatečné nebo chaotické prořezávání narušuje vývoj kognitivních funkcí a zvyšuje riziko depresivních nebo úzkostných trajektorií.

📌 Význam:

• Synaptické pruning není jen „biologický úklid“, ale základ emočního vývoje.
• Včasné sledování vývoje těchto oblastí by mohlo predikovat riziko psychických obtíží.

3. Baker et al., 2025 – Developmental Cognitive Neuroscience

🔗 ScienceDirect – The connecting brain in context: How adolescent plasticity supports learning and development

🧩 Zjištění:

• Adolescence je kritickým obdobím plasticity – kombinace synaptického pruning a myelinizace (izolace neuronů) umožňuje přizpůsobení mozku prostředí.
• Tato plasticita zároveň činí dospívající zranitelnější vůči stresu, sociálním vlivům a duševním nemocem.

📌 Význam:

• Správně načasovaný pruning pomáhá dosáhnout rovnováhy mezi stabilitou a přizpůsobivostí.
• Neurovývojový kontext (genetika × prostředí) ovlivňuje kvalitu „napojení“ mozku.

Existují čísla?

Ve studii od Sahakian a kol. (2023) (citované New Scientist) nebyly zveřejněny přesné procentuální hodnoty hustoty mozkové tkáně – šlo o vztah mezi skóre příznaků a objemem oblasti na MRI.
Ve zvířecích studiích ale byly pozorovány:

• zvýšené počty nedokonale odstřižených synapsí,
• nebo snížená exprese markerů zralosti synapsí.

V lidských studiích se často sleduje objem šedé hmoty jako nepřímý ukazatel – například:

• příliš pomalé snížení objemu prefrontální kůry = opožděné pruning.

Shrnutí pro laiky:

Mozek dítěte je jako hustý les plný cestiček. V pubertě se některé cesty zavírají – aby se zkrátila cesta, zlepšila orientace a člověk byl rychlejší v přemýšlení.

Pokud se les nikdy nepročistí, člověk se snáz ztratí, těžko se soustředí, rozhoduje nebo zvládá emoce.

Sekce D – Co může způsobit narušené synaptické prořezávání?

1. Genetické faktory

• Některé geny ovlivňují mikroglie (mozkové buňky, které „uklízejí“ nepotřebné synapse).
• Geny spojené s autismem, ADHD nebo schizofrenií často ovlivňují právě imunitní a regulační funkce mozku.
• Studie ukázaly, že polymorfismy genů jako C4A, CX3CR1 či MEF2C ovlivňují průběh pruning.

📌 Zdroje: Sekar et al., 2016 (Nature); Schafer et al., 2012 (Cell)

2. Vliv prostředí během těhotenství a dětství

• Prenatální stres, infekce nebo záněty u matky → ovlivňují vývoj mikroglie.
• Nedostatek omega-3, vitamínu D, zánětlivé cytokiny, chemikálie (např. pesticidy) – to vše může posunout načasování vývoje mozku.

📌 Zdroje: Estes & McAllister, 2016 (Trends in Neurosciences)

3. Nadměrná stimulace mozku v raném věku

• Spekuluje se, že přílišná senzorická stimulace (např. digitální obrazovky od útlého věku) může oddálit nebo narušit proces pruning, protože mozek nedostává čas na konsolidaci.

📌 Zdroje: Christakis et al., 2018 (JAMA Pediatrics) – zatím spíše hypotetické

4. Chronický stres a poruchy spánku

• Hormon kortizol ovlivňuje zánětlivé prostředí v mozku.
• Poruchy spánku (včetně OSA – spánkové apnoe) mohou narušovat neurovývoj.

Sekce E – Co se s tím dá dělat – a jaké jsou výhody

Zásah do samotného pruning už v dospělosti není jednoduchý – ale mozková plasticita přetrvává, a to znamená, že se stále dá:

1. Podpořit funkční kompenzaci

• Pomocí kognitivního tréninku, neurofeedbacku, strukturovaného režimu (rutiny).
• ADHD lidé reagují velmi dobře na vnější struktury, které suplují vnitřní řízení.

2. Cílit zánětlivé procesy a výživu mozku

• Výživa: Omega-3, vitamíny skupiny B, antioxidanty.
• Spánek: jeho kvalita zásadně ovlivňuje neurochemii.
• Pohyb: aerobní cvičení zlepšuje propojení mezi oblastmi mozku (BDNF, dopamin).

3. Respektovat individuální nastavení mozku

• Cílem nemusí být napravit mozek, ale porozumět jeho síti a využít ji v jeho silných stránkách.

A co výjimečné schopnosti?

Ano – nenaprořezaný mozek není jen problém – může být i výhoda:

Co si díky nenarušené síti často zachováváme

• Neobvyklé asociace a kreativita (více paralelních cest = víc možností spojení).
• Nečekaná intuice, postřeh pro detail, humor.
• Silná vizuální nebo prostorová paměť (i když ne vždy vědomě přístupná).
• Hyperfokus – výjimečná schopnost hluboké koncentrace ve správném prostředí.

📌 Mozek si „pamatuje víc“ – ale zároveň s tím přichází zahlcení, úzkost nebo zmatení.

Co s tím?

Nevybavíme si všechny vzpomínky – ale jejich stopy jsou tam.

Díky správným podmínkám (klid, rytmus, asociace, senzorické vstupy) se mohou tyto stopy projevit v tvorbě, v rozhodování, ve schopnosti chápat složité situace.

Mozek ADHD je jako hustý les plný skrytých stezek. Nemusíme všechny „vysekávat“ – stačí najít ty, které vedou dál, a postavit si kolem nich mosty, které nás podrží.

Sekce F – Důvěryhodnost zdroje New Scientist

New Scientist je:

• jeden z nejrespektovanějších populárně-vědeckých časopisů na světě,
• založený roku 1956,
• redakčně ověřuje informace, i když články nejsou vždy peer-reviewed jako ve vědeckých časopisech,
• spolupracuje s předními vědci a institucemi (např. Harvard, MIT, Oxford),
• určený pro širokou veřejnost, takže některé závěry mohou být zjednodušené nebo popularizované, ale ne nepravdivé.

👉 Je tedy věrohodným zdrojem populárně-vědeckých informací, pokud hledáš přístupná vysvětlení s odkazem na odborné studie.